Tak jsme si řekli, že to zkusíme. Sice jsem si stáhla ten ovulační kalendář pro pološílené ženy, ale zas jsem to s buzerací manžela, kdy můžeme mít sex a kdy je to zbytečné, nepřeháněla! Mám zpoždění jeden den a posledních pár dní mám hlad jako nikdy. Na rozlučce kamarádky jsem snědla svoji porci, ze které by se najedli dva lidé, korunovala to dezertem a ještě dorazila polovinu porce další kamarádky. (Zdravím tě, Ejvi a přísahám, že už se můžeme zase vidět-už se tolik necpu) Jako fakt!
Je zvláštní, že se v noci pořád budím a chodím čůrat – to se mi snad nikdy nedělo. Ok, je 6:00 a zase musim!!! Když ten test prubnu, manžel bude ještě spát. Když tam budou dvě čárky, co budu dělat?! Ne, že bych se bála jeho reakce, ale to jako budu čumět do stropu? A nebo to risknu a vzbudím ho? Na druhou stranu první ranní „sprška“ na papírek je asi nejjistější, co se důvěryhodného výsledku týče. Naštěstí můj měchýř rozhoduje za mně. Už to nevydržím, netrpělivě trhám papír a …. *** Kolik minut? Pět? Dobře. Jedna čárka.. Sakra, co to tam prosvítá? Začíná se objevovat druhá? Já jsem těhotná? Já jsem těhotná! Tak brzy? No.. tak jdu do postele… čumět do toho stropu.. a já do něj vážně čumim.. Čumim, protože prostě manžel spí a nemá páru..
..o třicet minut později…
Nutká ní mi nedá.. Že bych zkusila, jestli třeba jen lehce nepoklimbává? Sakra ten je tuhej, jako když ho do vody hodí. Nakonec do něj šťouchnu.. „Zlato spíš?“ zkouším. Bez odezvy.. „Heleee, nechceš už vstávat? Už jsi vzhůru?“ Můj muž otvírá jedno oko, druhé.. „Hm..? Neblázni, pojď ještě spát.“ A mně hlavou místo továrny na sny jede tolik otázek, že připomínají závěrečné titulky filmu. Jak se vlastně taková věc říká? Jsem těhotná? Budeme mít dítě? Zlato, jsi kanec? A nakonec se slyším, jak odněkud z dálky tiše říkám: „Budeme mít miminko..“
…a pár hodin na to mi začíná docházet, že vlastně o těhotenství ani mateřství nevím absolutně nic! :unsure:
2 Komentáře