Víte, která česká houba je vůbec nejjedovatější? Kupodivu se nejedná o muchomůrku, ale o vcelku nenápadnou houbu.
Jak víme, do lesa na houby můžeme chodit od května do listopadu, přičemž největší šance na sběr je od června do října. Nejčastěji na houby narazíte v září, které se už mnoho let řadí mezi houbařsky vůbec nejsilnější měsíc v roce. Je tu ale houba, která je extrémně jedovatá. Roste právě teď a připomíná běžnou václavku. Při sběru s dětmi si tak na ni dejte pozor, zvláště, pokud nepatříte mezi zkušené houbaře. U psů sice většinou nehrozí, že si do jedovaté houby dobrovolně kousnou, ale u dětí, které strkají do pusy všechno možné, nikdy nevíte. V tom zmatku si můžete splést tuhle jedovku i vy. Prevence je základ, znáte naši nejjedovatější houbu?
Co je pavučinec?
Vypadá sice jako běžná václavka, záměna ale může být fatální. Cortinarius je velký a celosvětově rozšířený rod hub z čeledi pavučincovitých. V současné době jich rozlišujeme na více než dva tisíce druhů. Některé jsou považovány za jedlé, jiné jsou smrtelně jedovaté. O to víc si na tuto čeleď dejte pozor. Pokud nejste zkušení houbaři, nepokoušejte se je mezi sebou rozlišit.
Se správným určením mají totiž v některých případech bez laboratorního vybavení velké potíže i experti. Na Instagramu tak raději rady nehledejte. Existují také rody pavučince, které dosud nejsou zcela prozkoumány. A co když narazíte zrovna na nějaký takový?
foto zdroj: Unsplash
Původně byl považován za jedlou houbu
Například právě Pavučinec plyšový byl až do poloviny 20. století považován za jedlý a jako takový byl uváděn i v některých houbařských atlasech. Možná ho máte v nějakém starém atlase hub po dědovi ještě popsaný jako dobrou a chutnou houbu. V 60. letech bylo ale zjištěno, že v Polsku způsobil několik smrtelných otrav.
Pavučinec plyšový je přitom nejjedovatější houbou u nás, ve své toxicitě předčí i muchomůrku zelenou. Poznáte ho podle oranžově hnědého kloboučku o průměru tří až sedmi centimetrů. Je sametově plstnatý. Na spodní straně jsou lupeny. V současné době v lesích roste, protože jeho hlavní sezona je od července do října. Podobně jako václavka roste v trsech na smrkových pařezech a kmenech. Trochu připomíná i ryzec oranžový nebo lišku obecnou. Je cítit po ředkvích nebo syrových bramborách.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Otrava se projeví za několik dní
Pokud ho náhodou pozřete, mohou se dostavit střevní potíže, bolesti břicha, typická nevolnost, zvracení a průjmy. Houba může zasáhnout i nervový systém, způsobit zmatenost nebo poruchy řeči, případně halucinace. Průšvih je, že se otrava nezačne projevovat hned po pozření, ale až s odstupem. Špatně vám tak začne být dva dny až tři týdny po konzumaci. O to hůře pak identifikujete, z čeho přesně je vám špatně. Lékařskou pomoc nezanedbejte, protože otrava může postupovat v poruchy močení a následné selhání ledvin.
Kolik zemře lidí na otravu ročně
Zajímavé je, že v Čechách zemře na otravu jeden až tři lidé ročně, ale nejvíce lidí se přitom otráví muchomůrkami, tedy muchomůrkou zelenou a tygrovanou nebo potom žampionem zápašným. Možná je to i díky tomu, že je pavučinec tak vzácný. Naštěstí! Umíte si představit, kdyby ho bylo v lese… jako hub po dešti?
Zdroj: Matkyvnesnazich.cz, myko.cz