Odkládáte učení svého dítěte na nočník? Zkuste to indiánskou nebo rolovou metodou. Nápomocné vám budou i různé vychytávky do nočníku.
Začít učit dítě chodit na nočník je jedním z nejvýraznějších momentů v raném dětství. Pro dítě je to krok k větší samostatnosti, pro rodiče zase období plné očekávání, naděje, ale i frustrace. Mnozí to odkládají, jiným pomalu tečou nervy. Dítě se na nočník musí naučit, ale zákonitě se to neobejde bez mokrého oblečení a chvil, kdy si říkáte, jestli to vůbec kdy přijde. Nechat běhat dítě bez pleny? Co když si mi na ten nočník nesedne a budu mít akorát starost s úklidem! Jinak to ale nejde…
Odplenkování trvá
Mnohem důležitější než kdy se to povede, je jakým způsobem to proběhne. Ideálně bez tlaku a porovnávání s ostatními. Přílišný tlak totiž může způsobit, že se dítě “kousne” a jakákoliv snaha ze strany rodičů pak vyzní do prázdna. Rodiče se přitom často ocitnou pod drobnohledem okolí. Určitě jste to taky někdy zažili. Příbuzní se ptají: “Proč ještě nechodí na nočník? To už by měl umět!” My matky se pak cítíme jako ty nejhorší na světě. Lojza od sousedů to už dávno umí, je snad problém ve mně?
Přestaňte si v hlavě promítat hororové scénáře. Nejste hrozná matka, realita je ta, že každé dítě má své tempo. A naší rolí není tlačit na to naše, aby bylo první, ale naopak mu nabízet bezpečný prostor, podporu a klid. Dítě se učí nejlépe tehdy, když cítí jistotu a to, že mu věříme. Křik ani frustrace tady fakt nepomohou, to raději nechte dítě ještě chvíli v plence.
Kdy je správný čas
Věk dítěte není hlavním indikátorem, kdy dítě začít vysazovat na nočník. Při odplenkování hraje roli víc věcí. Důležité je, jestli je na to fyzicky i vývojově připravené, jak se chová a na nočník reaguje.
Dítě musí dozrát tak, aby bylo schopné ovládat svaly pánevního dna. Do té doby nemá cenu začínat s odplenkováním. Většina dětí je na nočník připravená někdy mezi 18. a 24. měsícem. Některým to ale trvá déle – a to je úplně v pořádku. Za normální se považuje, když se to zvládne do tří let. Kolem tohoto věku už totiž dítě většinou dokáže poznat, že potřebuje na záchod a taky si o to řekne.
foto zdroj: Unsplash
Vývojová připravenost
Poznáte, že je dítě vývojově připravené na nočník, když už zvládne samo k nočníku dojít a sednout si na něj, vydrží suché i dvě hodiny, umí si stáhnout a natáhnout kalhoty. Jasným signálem je i to, že si samo řekne, že potřebuje na nočník. Když se tyhle dovednosti začnou objevovat, je to ideální chvíle s tréninkem začít.
Chování svědčící o připravenosti
Chování dítěte často napoví, že je připravené na odplenkování. Může začít napodobovat dospělé nebo starší sourozence a chtít dělat věci jako oni – třeba sedět na záchodě. Učí se dávat věci tam, kam patří, a tak snadněji pochopí, že čůrání a kakání patří do nočníku. Umí říct “ne”, což ukazuje, že už má vlastní vůli a samostatnost. Zároveň ale začíná spolupracovat a méně se hádá o kontrolu. A pokud se samo zajímá o nočník a chce zůstat čisté a suché, je to další znamení, že se blíží ten správný čas.
Připravenost rodiče
Na odplenkování musí být připravené nejen dítě, ale i rodič. Počítejte s tím, že to bude chtít čas, trpělivost a že se občas něco nepovede – zkrátka bude i mokro. Snad neexistuje matka, která by udržela dítě po celou dobu přípravy chození na nočník suché, takže klid. Některé z nás to řeší a kladou na sebe obrovské nároky. Přestaňte.
Klíčové je nechat se vést dítětem, jeho tempem a motivací, ne vlastním očekáváním nebo tlakem okolí. Neúspěchy rozhodně neznamenají, že je dítě tvrdohlavé nebo méně chytré, jak může nějaký hlupák nebo hrubián naznačit. Drobné nehody se prostě stanou a tresty do celého procesu nepatří – naopak, můžou ho jen zpomalit. S tréninkem je nejlepší začít ve chvíli, kdy máte vy nebo někdo z pečujících osob dostatek prostoru a energie být pár měsíců důslední.
Rolová metoda
Děti se nejlépe učí nápodobou – a právě toho využívá takzvaná rolová metoda. Stačí říct něco jako: “Maminka jde na záchod, jdeš taky?” Dítě se tak přirozeně zapojí do každodenní rutiny, aniž by na něj byl vyvíjen tlak. Uvidí, že chození na toaletu je normální součást dne a bude chtít zkoušet to samé co vy.
Indiánská metoda
Indiánská metoda vychází z přirozeného pozorování dítěte a úzkého kontaktu s ním. Rodič sleduje signály, že se dítě chystá vykonat potřebu – typické pohyby, zvuky, mimika – a nabídne mu v tu chvíli možnost vyprázdnit se mimo plenku. Ideálně nad nočníkem nebo látkovou plenou. Dítě tak od začátku vnímá, co se v jeho těle děje, a nevzniká u něj návyk na trvalé nošení plen. Je to metoda plná trpělivosti, vnímavosti a respektu k přirozenému rytmu dítěte.
Šumivé tablety a samolepky
Žijeme v moderní době, takže existuje různé příslušenství, které může dětem chození na nočník zpříjemnit. Existují nočníky, které zahrají melodii, když do něj dítě vykoná potřebu nebo se prodávají speciální samolepky, které se zbarví poté, co se na ně dítě vyčurá. Existují také šumivé tablety, které připomínají bomby do koupele. Svou barevností podněcují dítě k tomu, aby se na nočník těšilo.