Oživte legendární hry z devadesátek. Zavzpomínejte na to, jak jsme se bavili v dětství a představte tento svět svým ratolestem.
Dětství v devadesátkách mělo svoje nezaměnitelné kouzlo. Byl to takový most mezi nesvobodou osmdesátých let a digitální dobou, která přišla s novým tisíciletím. Žádné mobily a když se řeklo “doma do setmění”, tak prostě doma do setmění. Mámy se o vás přehnaně nebály a na oplátku nemusely řešit, že jejich děti tráví všechen čas hraním videoher. Když jste si dali s kamarády sraz, tak jste tam museli přijít, protože nebyla možnost poslat zprávu, že se vám nechce. Dětství jsme hodně trávili venku, a to i ve městech. Žádný batůžek, láhev vody a svačinka. Jen klíče na krk a čau.
Samolepky
Samolepky se Šmoulíky byly prostě nejvíc. Schválně, kdo z vás si taky psal Ježíškovi o samolepky se šmoulí abecedou? Samolepky ze žvýkaček nebo tetování na ruku, to bylo něco. Nesleduješ seriál Beverly Hills 90210? Jako bys nebyl! Samolepkami ze žvýkaček s hrdiny z tohoto seriálu jsme si oblepovali žákovskou, penál, no prostě všechno. Nábytek jsme polepovali i samolepkami od banánů a potom je mezi sebou ve třídě různě “šmelili”.
Přebírání
Jak využít volnou chvilku o přestávce ve škole? Instagram neexistoval, takže jsme se museli zabavit jinak. Stačil kousek svázané bavlnky a hned se našel někdo, kdo se přidal na přebírání. Provázek se namotával na prsty do různých vzorů a druhý člověk chytal vzor a přebíral ho dál. Když bylo víc času i víc bavlnek, vyráběli jsme svazováním a vázáním uzlů náramky přátelství. Hlavně co nejvíc barev a vzorů! To je něco, co můžete naučit svoje děti. Zabavíte je tím hlavně na cestách.
Krvavé koleno a další hry
První hodina odbila, lampa ještě svítila… Pamatujete? No jasně, Krvavé koleno. Venku jsme byli pořád a tam se hrály hry! Na babu, na schovávanou, na peška. Skákali jsme panáka, šneka, hráli čáru, ti starší i flašku. Točili jsme obručemi, kopali do míče, lezli po prolézačkách, po stromech. Stavěli si domečky v lese z mechu a klacíků. Hodně jsme jezdili na kolech, na bruslích, v zimě jsme se koulovali, stavěli sněhuláky nebo iglú, sáňkovali a jezdili na bobech. Naučte některou z těchto her i svoje děti.
foto zdroj: Unsplash
Guma
Byl tu ještě jeden fenomén – skákání gumy. Holky skákaly. O přestávkách, na hřišti, doma, na zahradě. Prostě všude. Neměli jste další dvě parťačky, které by držely gumu? Nevadí! Obtočte ji kolem stromů nebo židlí a můžete skákat. Pokud máte chatu se zahradou, děti se na ní s gumou neskutečně vyřádí, doporučujeme.
Hračky
Hraček bylo dost. Možná ne tolik jako dneska a rozhodně ne tak propracované, ale dost. Byla to směs hraček ze socialismu jako Igráčci, mončičáci, Merkur, Cheva a těch nových – jako Barbie, Transformers, Hot Wheels nebo Playmobil. Chodící, mrkací, čurací panenky a plyšáci pro holky. A angličáci nebo stavebnice byly zase klasika pro kluky. Sice jsme ještě chvíli blbli s digi hrou Jen počkej, zajíci, ale brzo jsme ji vyměnili za Tetris a pak za Tamagotchi. Dnes získávají tyto hračky popularitu, děti žadoní po novodobých mončičácích “Labubu” a do módy se vrací i hry jako Had nebo Tamagotchi.
Časopisy
Čtyřlístek, jasně! Ten byl naprosto nepřekonatelný. A taky Ábíčko, Kometa, Kačer Donald, Mickey Mouse, Mateřídouška, Sluníčko nebo Ohníček. A samozřejmě Bravíčko s dvoustranou Láska, sex a něžnosti. Pro většinu vůbec první zdroj informací o sexu. A Popcorn pro ty, co zajímala hudba a hlavně hudební hvězdy. I dnes se ještě některé dětské časopisy prodávají, i když se výběr zúžil.
foto zdroj: Unsplash
Kazety
Tátův gramofon nebo kotoučák by dneska zaválel, tehdy byl pasé. My jsme přetáčeli na tužce zamotané kazety. Kdo měl dvojče, přehrával jednu kazetu na druhou prázdnou. A to často i pro ostatní. Později přišly walkmany a to byla teprve frajeřina! Kazety VHS jsme používali i pro sledování a nahrávání filmů. Nahrávali jsme si i filmy, které zrovna běžely v televizi. Ty nejlepší trháky jsme si chodili půjčovat do půjčoven. Půjčovny už prakticky neexistují, najdete je jenom vzácně, ale mají neskutečnou atmosféru. Stejně jako prodejny cédéček a DVD.
Herní konzole
V televizi toho v devadesátých letech moc pro děti nedávali. Klasicky večerníček, v neděli hraná pohádka, občas nějaký seriál, něco kresleného nebo soutěže. Počítač zdaleka nebyl v každé domácnosti, o internetu a mobilních telefonech ani nemluvě. První hry byly textové, ale pak se to rozjelo. Wolfenstein, Diablo, Fallout, Doom, Prince of Persia nebo Transport Tycoon. A my poprvé okusili pařit hry celý den. A pak? Trochu se to zvrhlo a dneska? Jako by neexistovalo nic než digitální svět.
Zdroj: Matkyvnesnazich.cz, buzzfeed.com