Jsou pohádky, na které vzpomínáme rádi, ale také ty, které se nesmazatelně zapsaly do naší mysli nepříliš šťastně. Ještě teď se nám z některých ježí chlupy na těle.
Pohádky mají v našich srdcích zvláštní místo. Tyto kouzelné příběhy nám byly vyprávěny před spaním, četli jsme je v knížkách s ilustracemi nebo sledovali jako animované i hrané filmy. Pohádky z dětství nejsou jen zábavou pro nejmenší, ale mají také hluboký vliv na formování našich snů, hodnot a kreativity.
Pohádky nás zavedly do světů, kde je možné cokoliv. Zvířata mluví, princezny čekají na své zachránce a dobro vždy zvítězí nad zlem. Postavy jako Popelka, Sněhurka nebo Malá mořská víla se staly nejen symboly krásy a laskavosti, ale také statečnosti a odhodlání překonávat překážky. Učí nás, abychom byli laskaví, čestní a měli soucit s druhými. Dobrodružství hrdinů nám ukazuje, jak je důležité čelit strachu a být trpěliví.
A teď tu o Radkovi a Mileně
Vzpomínáte? Pohádka vznikla na motivy dvou pohádek Boženy Němcové „Spravedlivý Bohumil“ a „O černé princezně“. Vypráví o králi a jeho ženě, kterým se nedaří zplodit dítě a založit rodinu. Královna tak využije spolčení s ďáblem. Princezna ale během dospívání začne v noci pod vlivem magie vstávat a každou noc rozsápe stráže i všechny, co se snaží ji z prokletí vysvobodit. Vše sice vyřeší láska k rybáři Radkovi, nicméně pohled na princeznu je vážně děsivý.
„Strašidelná pohádka, kterou bych malému dítěti určitě nepustila. Královna touží mít potomka a je ochotna udělat cokoli, aby se stala matkou.. Karel Heřmánek je fantastický vládce pekel, hodil by se do pořádného hororu,“ píše recenzentka na ČSFD. Další z komentářů v kritice pokračuje: „Nic pro děti. První půlhodina je zaplácnutá nespokojenou královnou, což je ukrutná nuda, a jediné, co by je mohlo přilákat, je interakce mezi ďábelskou princeznou a rybářem Radkem. To mi ale na více než hodinový film připadá málo. Navíc závěr není zrovna dvakrát výchovný – král, který předtím Radka odkopl, se k němu najednou lísá, jako by se nechumelilo… Omluva nikde. A Radkovi to vůbec nevadí.“ Krále ztvárnil Marek Vašut, královnu Milena Steinmasslová, princeznu pak Monika Kobrová. Hodně lidí si tuto pohádku plete s jinou, ale přitom vpodstatě stejnou pohádkou.
Spravedlivý Bohumil
Jmenuje se Spravedlivý Bohumil, hlavní roli hraje Jitka Schneiderová, do role krále byl obsazen Karel Roden. Pohádka byla natočena o osm let později a strašidelná je úplně stejně. „Tak tohle je pohádka, které jsem se jako malá bála a nemohla z ní v noci usnout. Malým dětem bych ji nepouštěla. Mohlo by se přihodit, že ráno nebudou pyžámka suchá. Nemám z té pohádky dobré pocity ani teď, a to má dobrý konec. Ten to prostě nezachrání. Jitka Schneiderová vypadala skutečně příšerně. Nechtěla bych ji potkat po setmění na ulici,“ hodnotí jedna z divaček.
Často se o pohádkách říká, že příběhy v nich ukryté s námi zůstávají po celý život, nicméně tyto dvě bychom možná rádi vytěsnili z paměti.
Zdroj: Matkyvnesnazich.cz, autorský text redaktorky, která pohádky viděla v dětství, ČSFD
