Taky někdy totálně nechápete, jaké hračky si vaše dítko oblíbilo? My rodiče často nakoupíme milion drahých věcí a pak mnohem větší radost udělá jedno pitomý Kinder vajíčko. Nevím, jak jste to měli v dětství vy, ale víte, jak byly vždycky reklamy, že teď jsou v Kinder dinosauři, pak roztomilí žraloci nebo lvíčci a podobně. Vždycky, fakt pokaždé, jsem byla naštvaná, když tam ta hračka nebyla a byla tam nějaká skládací blbost.
Občas si Emilka o Kinder vajíčko řekne. Já jí ho koupím. Ona u těch vajíček jásá, že tam budou figurky z kreslené pohádky Tajný život mazlíčků a já trnu hrůzou, co vybalí, protože mi je jasné, že tam bude všechno – jen ne ty figurky z pohádky. A víte co? Jsem z toho rozčarovaná víc než ona. Teda – ona není rozčarovaná. Ona je z těch skládacích věcí, které jsem já kdysi nesnášela, nadšená!
Nedávno si takhle zamilovala autíčko s křídly. Představte si, že z něj byla tak nadšená, že si ho brala všude s sebou a chtěla s ním i spát. A pak ještě hůř – nápad nad zlato: VEZME SI HO DO ŠKOLKY!!!
Asi si dokážete představit, že když se tam ta křídla přidělávají, tak to není úplně pevný a pořád to odpadává. Autíčko bylo nonstop na tři kusy. Snažili jsme se ji od toho, brát si létající autíčko do školky, doma odradit, protože mi bylo jasný, že jestli se to proklatý lítající auto, který je asi tak mínus jeden milimetr velký, ztratí, bude to strašnej prů*er.
Létající autíčko první den ve školce
Když si ho vzala první den do školky, byla jsem při vyzvedávání Emilky překvapená, že autíčko ještě žije.
Létající autíčko druhý den ve školce
Druhý den jsem se za létající autíčko modlila znovu, tentokrát ale dopadlo podstatně hůř. “Maminko, jen nemá křídla. Nemůže lítat to autíčko, spadlo by.” “Tak si je běž najít, Miláčku..” “Mám jen jedno křídlo.” “No vidíš, tak to zvládne létat s jedním.” “Nemůže létat s jedním, spadlo by přece!” Nakonec ho přinesl nějaký její spolužák.
Létající autíčko třetí den ve školce
Třetí den už mi bylo jasné, že je s létajícím autíčkem amen. Vyzvedávám Emi a nic si s sebou nenese!!! Pane bože to bude šílený!!! Bojím se zeptat, ale musím! Kdyby si na to vzpomněla až doma, vidím to úplně v živých barvách, jak bychom se museli vracet, protože by s ní bylo k nevydržení. “Emilko, nezapomněla sis vzít s sebou domů létající autíčko?” “Jééé, nemám ho!!!” No to je tedy překvapení… Začala ho hledat, zapojila do toho svoje spolužačky a dokonce i paní učitelku. Já jsem se snažila jí vysvětlit, že to autíčko si tam může najít druhý den až si bude hrát. Určitě ho tam zase najde. Po nějakých těch minutách hledání jsem ji přemluvila ať jdeme.
Při převlékání v šatně ale doběhla učitelka, že nám nese autíčko! Kdybych měla u sebe přebytečného půl milionu ze Sportky, asi bych jí ho dala! Dítě mělo Vánoce a paní učitelku bych minimálně ověšela metály a složkou plnou diplomů. Než jsme došli s dětmi k autu, asi třikrát jsem to autíčko nebo jeho kousky zvedala ze země..
Létající autíčko čtvrtý den ve školce
Čtvrtý den Emilka překvapila a autíčko si do školky nevzala. Byla jsem v šoku, ale v duchu jsem tančila svůj oslavný tanec, že pro ni pak nemusím do školky “pod tíhou stresu”. A víte co se stalo?
Tramtadadáááá! Objevil ho Mikuláš a já jsem myslela, že si zavolám Bohnice! “Brm brm…” a autíčko hned na tři kusy, nebo část autíčka na zemi, Miky u toho řev, protože autíčko nebylo v celku.. Takže jsem buď hledala kusy létajícího autíčka nebo jsem autíčko skládala.
Mimochodem, v Kinder, kde měly být figurky z pohádky Tajný život mazlíčků, byla samá autíčka. Takže nemáme jen to jedno létající s křídly, ale další dvě. Sice jsou bez křídel, ale věřte mi, že taky moc nedrží.
Ráda bych vám vyfotila aspoň to létající autíčko, ale opět nevím, kde je!!!!
