mikyyy

Jak dostat do batolete antibiotika nebo antipyretika

Chápu, že po Velikonocích to není téma nic moc, ale je to praktické a myslím, že se to může hodit. Poslední dobou kolem nás s nemocemi padaly děti jak hrušky. Miky akorát dobírá antibiotika a přiznám se, že když mi doktorka říkala, že mu mám ráno a večer nabrat 2,5ml antibiotik a dát mu to, trochu jsem z toho měla vítr.

Kdyby byl Mikuláš typ, co jakoukoliv medicínu vyzvrací, tak fakt nevím, co bych dělala. Od kámošky dcera zvrací úplně všechno-i jahodovej Nurofenovej sirup, u kterýho bych tipla, že musí chutnat každýmu dítěti. Nervózní jsem z toho byla i proto, že Miky antibiotika dostal den před velkým velikonočním volnem. Představa, že mi to plive nebo zvrací, já to do něj nemůžu dostat a pak navíc ještě hledám doktora, co mi předepíše nové balení, nebyla nijak růžová.

Miky ale naštěstí medicíny nezvrací – uf. Ale i tak to byl docela oříšek, vymyslet, jak to udělat, aby snědl, co má. První dva dny jsem to zkoušela dát do malého množství přesnídávky, jenže aby to tam nebylo cítit, už toho bylo prostě na pár lžiček a při každé jsem se modlila ať to dojí. Tenhle “fígl” mi ale klapnul jen jednou a vzhledem k tomu, že Miky první dny nemoci nechtěl moc jíst, hodně mi uhýbal. Kaše jako takové nechtěl ani bez těch antibiotik-natož tak s nimi. Nakonec jsem si po různých pokusech řekla, že čím menší “porce” k snědení, tím to bude lepší a rychlejší a přestala jsem antibiotika vmíchávat do přesnídávky.

Vzala jsem si stříkačku od Nurofenu, vytáhla do ní 2,5 a no… nechutnalo mu to. Pochopitelně. Takže něco z toho vyplivnul, opět uhýbal, nelíbilo se mu to (naprosto chápu!)..ale pak jsem na to přišla. Těch dvaapůl mililitru antibiotik jsem začala dávat tak na pětkrát. Pokaždé jsem se tvářila, že mu dávám dudlík a když otevřel pusinku, vstříkla jsem tam trošku medicíny a hned dala dudlík. On si zadudal, spolknul to a já šla na to znovu. Podávání antibiotik tak se vším všudy trvalo do minuty! Malej neprotestoval, snědl to úplně s klídkem a moje nervy zůstaly v celku. ;-)

Takže až to přijde i u vás někdy, nezapomeňte:

1.) Vytáhnout z pusy dudlík

2.) Dělat, že mu ho dáváte

3.) Když otevře pusinku, vstříknout malé množství léků a okamžitě dát ten dudlík

4.) Opakujte dokud nesní předepsanou dávku

Samozřejmě vám ale přeji, abyste měli děti především zdravé a tohle jste nemuseli řešit.  ;-)

Informace o autorovi

Tereza
Tereza
Autor s 632 příspěvky
Více informací o Tereza

Snažím se v životě nemalovat si černé scénáře. Proto mám ráda citát A. Lincolna: „Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být.“

Další příspěvky