Nedávno mi Miri říkala, že chodí s Olím do jednoho dětského koutku a že to tam Olí miluje. Naposílala mi fotky a když jsem viděla vlakovou dráhu, nemusela jsem vidět nic jiného a bylo rozhodnuto. Sem Emi vzít musím. Domluvila jsem se s kamarádkou Míšou, že vezme svoji Amálku a vyrazíme tam. Stejně jsme teď s našimi dětmi chtěly začít trávit společně více času, protože Miky a Amálka se pochopitelně vezmou, protože jsme s Míšou chtěly, aby měly naše děti především záruku dobré tchyně a to obě samozřejmě budeme splňovat. Už teď máme naplánované i narozeninové oslavy našich dětí – jen my dvě večer někde na večeři s lahvinkou dobrého vína ;-)
No zpátky k tomu dětskému ráji. Čekala jsem pěkný dětský koutek, ale hned při příchodu mě to místo totálně dostalo. Vše nádherně provedené v pohádkovém stylu od šatních skříněk po dětský koutek i posezení pro rodiče.
Co říkáte na šatní skříňky?
Na stropě žabáci a kočičky… Velké skluzavky, trampolína, tabule s křídami, kuchyňky, pračky, domečky pro panenky, šlapací auta, minikino, houpací zvířata a ten úžasný vláček s dost dlouhou dráhou! Co mě ale na tomhle koutku baví nejvíc, je to, že mysleli i na ty úplně nejmenší. Často mi přijde, že jsou dětské koutky jen pro děti od tří let výš a i na ty musíte dávat extra pozor, protože mezi nimi běhají děti dvojnásobně starší, které vaše dítko smetou úplně lehce.
Tady mi to přišlo pěkně oddělené. Ne tedy, že by starší děti nemohly k menším, ale prostě pro ně v teritoriu těch mladších nebylo nic zajímavého, takže proč by tam chodily. Takže v zadu na velkých skluzavkách a trampolíně blbly děti cca 6-8 a ty mladší si hrály úplně někde jinde. Kolem poloviny dětského koutku jsou stoly s židlemi pro rodiče a to musím říct, že bylo to, co se mi líbilo (teda jako ne, že jsem si válela šunky u stolu) – myslím to uspořádání. Hned u toho stolu byly obrovské pěnové podložky pro batolata – tedy pro Mikyho a Amálku. K dispozici byly taky hrací deky, hrazdičky a lehátka. Mohly jsme s Míšou sedět u stolu a mít děti „po ruce“. Navíc zábava pro Emilku sousedila hned s těmi hracími dekami našich mladších dětí. Ty vláčky, které tolik miluje, byly o metr dál. Ale i když zabrousila ke kuchyňce, pračce nebo lékařskému kufříku, stále byla na dohled od stolku, narozdíl od atrakcí pro děti vyššího věku, které už nemusí být až tolik pod dohledem rodičů. Zkrátka a dobře – nemusela jsem opouštět jedno dítě kvůli druhému nebo brát jedno z dětí do „teritoria“, které by pro něj nebylo.
Miky s Amálkou :heart:
Pro mě je tohle ideální místo, které myslí na děti všech věkových kategorií. Když jsem potřebovala Mikyho nakrmit, mohla jsem si ho položit do lehátka, když potřebovala Emi na záchod, šla jsem s ní na záchody, které jsou určené čistě pro děti. Mají tam tři kabinky, tři umyvadla odstupňovaná od nejmenšího dítěte pro největší dítě a zahlédla jsem tam i nějaké nočníky.
Ceny za koutek se platí za hodinu, za jednu až tři hodiny a pak za tři hoďky a dál. Myslím, že hodina byla za 89 a jedna až tři hodiny za 169. Platilo se jen za Emilku. Já a Míša jsme platily každá jen 30 korun jako doprovod a Miky a Amálka byli grátis. Jediná věc, co je trošku škoda, je to, že co se jídelního lístku týče, je tam na výběr pannini a pizza, která je sice moooc dobrá, ale pokud si chtějí dát něco vaše děti, tak na ty se tam v jídeláku úplně nemyslelo. Ale zase na druhou stranu – je to kavárna – ne restaurace. Kdyby měli ale v nabídce třeba kapsičky, přesnídávky nebo nějaké sušenky pro děti, určitě by to bylo velké plus.
A kde ten koutek je? Docela mě pobavilo, že na místě, kam jezdím docela často a vůbec jsem o tom nevěděla. V Centru Černý Most kousek od DM drogerie. Jmenuje se to Time Out a já jsem tam rozhodně nebyla naposled. :heart: Třeba se tam potkáme ;-)
2 Komentáře