Loni po prázdninách jsem se poohlížela po něčem, kde by se Olí mohl začít seznamovat s angličtinou a narazila jsem na jednu školu, která mě hodně zaujala, tak jsem ho přihlásila. S manželem jsme se shodli, aby se angličtinu začal učit co nejdřív, pokud ho to bude bavit, protože se s ní v budoucnu bude setkávat všude. V dnešni době to tak je. Chtěli bysme, aby byla pro něj přirozená a tak nějak automatická a měl to potom ve škole o něco jednodušší, když už třeba bude znát základ. /Taky nám teda může za chvíli říct, že se nám na nějakou angličtinu vyprdne, ale zatím chodí rád, tak snad mu to ještě vydrží. :rose: /
Když jsem se poptávala, kdy je u dítěte s cizím jazykem vhodný začít, tak co člověk, to názor, jako u všeho. :unsure: Myslím, že ale rodiče dokážou sami nejlépe odhadnout a rozhodnout, kdy je ten správný čas a jestli to má pro dítě vůbec nějaký smysl. My jsme čekali na to, až bude Olí dobře mluvit. A taky, kdy už pochytil slovíčka z pohádek, který jsou v angličtině. Naučil se barvy, nějaký zvířata, pár typů aut, pozdrav, apod. Takže třeba u oblékání říká, že má černý black kalhoty a modrou blue čepici. Často český výrazy i vynechá. ;-) Řikali jsme si, proč ho v tom ještě víc nepodpořit, když se děti učí tak rychle a snadno.
Ale k tomu našemu kurzu. Naskočili jsme do něj o něco později, protože v době, kdy jsem ho objevila, už běžel. Děti jsou tam zhruba stejně starý jako Oliver. Rodiče jsou celou dobu s nimi a dělají to, co ony. Hlavní důvod, proč jsem tu školu ale vybrala, byl, že děti učí rodilí mluvčí . To mi přijde skvělý. Slyšet a zvykat si na ten jazyk v originále beru jako výhodu. A taky to je „dvě mouchy jednou ranou“, protože díky tomu můžu pilovat angličtinu i já. Považuju se totiž za věčného začátečníka, i přesto, že mám za sebou jazykovku, ale ta konverzace! Ještě mám takový „štěstí“ /a oni teda bohužel smůlu :scratch: /, že mě dost často na ulici zastaví turisti, abych jim vysvětlila cestu na Pražský hrad. Ani bych se nedivila, kdyby podle mýho anglickýho popisu dorazili místo na hrad na Vyšehrad. :scratch: Můj muž je na tom s anglictinou podobně. Synovi ale zatím stačíme. :rose:
Jedna lekce trvá 45 minut, což je pro Olího tak akorát. Ke konci už tolik neudrží pozornost. Celý kurz je postavený na zábavě, zpívání, hraní nebo tvoření. Písničky mají jednoduché zapamatovatelné texty. /Za to díky i já, protože cestou domů je už v autě musím zpívat. ;-) / Slovíčka se děti učí odposloucháváním od lektorky a neustálým opakováním i pomocí obrázků, hraček nebo různých předmětů, které jsou vždycky dané k tématu. Často taky něco vyrábějí. Před Vánoci to byl třeba vánoční stromek, který si děti samy zdobily z provázků a kousků látek, po Vánocích začaly s čísly a slovíčky, který se týkají sněhu a zimy. Má to jedinou nevýhodu, Olí je spáč, takže když má vstát ráno dřív, abysme dorazili na angličtinu včas, moc se mu z postele nechce. :rose:
Uvidíme, jak to půjde dál, zatím ale chceme pokračovat. Možná nakonec i já ty turisty pošlu správně. ;-)
