Filmový festival v Karlových Varech je pro nás už každoroční příjemnou záležitostí. Dřív jsme tam s manželem jezdili pracovně. Teď, co jsem na mateřské, tam jezdí muž pracovat sám a my ho s Olím vždy na pár dní navštívíme, aby se tatínkovi i nám nestýskalo moc dlouho. 
Podobně jsou na tom dvě moje kamarádky, se kterými jezdíme společně. A stejně tak tomu bylo i letos. Všechny tři s malými dětmi. A zatímco ta jedna jela se synem sama svým autem, já s tou druhou jsme jely společně.
Náš výlet začal vesele. Když jsme s Oliverkem vyzvedávali Bibi s její malou Amy, auto bylo už plné. Vůbec jsem netušila, jak se tam srovnáme, až naložíme holky s jejich zavazadly. Obě jsme vezly tolik krámů, že to vypadalo, že jsme odstěhovaly snad půlku našich domácností. Auto narvané po střechu a spousta věcí ještě venku na chodníku. 
Ovšem největší haló přišlo, když se Olí s Amy sešli vzadu v autosedačkách. Podívali se na sebe a oba spustili takový řev, že to vypadalo, že tihle dva spolu teda rozhodně v jednom autě nepojedou. 
Naštěstí se nám je podařilo brzo “usmířit”, zbytek věcí nějak postrkat pod nohy a zajistit na přední sedačku a mohlo se vyrazit. Zatímco já se soustředila na řízení, Bibi obě děti vzadu hlídala a zabavovala je. Cesta byla nakonec v pohodě a my všichni šťastně dorazili na místo.
Aby si člověk mohl užít trochu té festivalové atmosféry, musí být hezky. Když leje a je zima, stojí to za prd. My měli kliku. První den bylo počasí sice dost proměnlivé, ale další dny už slunce pálilo a nebe bylo bez mráčků. Po kolonádě courala spousta lidí a dětí a kočárků tam bylo snad ještě víc než jindy. A pak jsem pochopila proč.
Kam s dětmi za zábavou
S Olím jsme každý den vyráželi na kolonádu ke stánku České televize, kde byl pro děti připravený stále nějaký program a taky hrací a tvořivý koutek. Olí se nejvíc vyblbnul prolézáním v tunelu, který má i doma a s křídami, ze kterých ale většinou něco stavěl. Pro starší děti byly připravené omalovánky nebo velké kostky. Průběžně se tam objevovaly i nějaké pohádkové či jiné dětské postavy. My potkali Jů a Hele. 
Čím se děti ještě zabaví
Nevím, jak se to jmenuje správně, ale říkejme tomu třeba zvonkohra. Na kolonádě je asi na dvou místech /aspoň, co jsem našla já/ jakýsi velký čtverec s kostkami, na které když šlápnete, tak hrají. Blbý je, že děti jak jsou lehké, tak je samy neušlápnou. Musela jsem proto s Olím skákat po kostkách já a nevím, jestli se víc řehtal tomu, jak hrajou nebo jak jsem tam v tom vedru skákala jak pominutá. Ale úspěch to mělo.
Nejspíš se venku potkáte i s nějakým tím óbr plyšákem, který se s vašimi dětmi ochotně vyfotí.
Holubi, třeste se! Myslím, že i ty přidrzlí holubi, se po naší návštěvě začnou bát. Olí je tam tak proháněl, že si příště rozmyslí, jestli si přilétnou pro nějaký ten kus žvance nebo si raději nechají zajít chuť.
Kde hledat pro děti klid na spánek
Tenhle tip není můj, ale právě kamarádky Bibi. Když potřebovala dcerku v klidu uspat, vzala ji kočárkem na procházku parkem směrem k letnímu kinu /když byste ho hledali, je to za hotelem Pupp/. Je tam ticho a potkáte tam minimum lidí, takže ideální na dopolední či odpolední odpočinek dětí.
Kde se můžou děti proběhnout a hrát si
Olí je hodně akční dítě a vyžaduje pořád nějakou činnost, takže jsem hledala místo, kde bych ho mohla v klidu vypustit a mohl se proběhnout a zaházet si míčem, který jsme vezli s sebou. A ideální byl k tomu park hned u Thermalu. Sice tam “piknikovala” spousta lidí, ale místa tam bylo pořád dost.
Kam na něco dobrého
Jak už jsem se na blogu zmínila, Olí je “polívkovej” a dobrý vývarem nepohrdne. Zkusili jsme ho v restauraci v hotelu Romance a ve vyhlášené restauraci Embassy. Tam jsme měli slepičí a byl vynikající. A pochopitelně došlo i na lázeňskou oplatku, to je jasná věc. 
Určitě těch míst, kam vzít děti, je víc, ale my během těch pár dnů už víc nestihli, ale i tak jsme si to hezky užili. Jediné, co jsme nedali je film, ale to jsem sama se synem ani neplánovala.
