Pořád se strachujeme, aby byly naše děti zdravé, aby ve správný čas začaly chodit, mluvit, číst a počítat. Bojíme se nemocí, horeček, očkování. A přitom tohle všechno je ve finále vlastně taková „příjemná starost“. Došlo mi to před pár dny, když mi zavolala kamarádka, která pracuje u policie a zeptala se mě, jestli znám Pomněnkový den a jestli bychom o něm nechtěly s Miri něco napsat a podpořit ho. Přiznám se, že jsem o něm slyšela prvně. Vůbec jsem nevěděla, že existuje. Také nevíte o co jde? Možná byste měli..
Jde o Mezinárodní den pohřešovaných dětí. Pomněnkový den není žádná novinka nebo rozmar, který by měl být tzv. IN. Tento svátek se zrodil v tom samém roce, kdy jsem se narodila i já, v roce 1983. Už je to pětatřicátník, který má něco za sebou. Pětatřicet let připomíná osud pohřešovaných dětí.
Tak, pořád vám připadají všední starosti, jako například, že se vaše dítko ještě nerozmluvilo nebo ještě nechodí, ve srovnání se ztraceným dítětem, tak důležité? Ano, je pravda, že učíme děti, aby nemluvily s cizími lidmi. Občas narazím na facebooku na varování rodičů mezi sebou, že u školy postával nějaký muž, který se snažil navázat s jejich dětmi kontakt, občas v supermarketech slyším vyvolávat jména rodičů s tím, že se mají dostavit na informace, protože tam na ně čeká jejich dítě, které se na chvíli ztratilo z dohledu. Z prvního případu mě !logicky! mrazilo vždycky o dost víc než ze druhého a myslím, že nikdo z nás si nedokáže představit, že by byl v kůži rodiče, kterému se dítě opravdu ztratí a nenajde ho nikde na informacích nebo schované u sousedů na zahradě během následujících deseti minut.
Všechna ta bezmoc musí být naprosto ochromující.. Nechci ani pomyslet, co bych dělala, kdyby se tohle stalo mně. Nicméně – díky tomuto dni jsem začala opravdu přemýšlet nad tím, co v takových případech dělat, jak se zachovat, jaký je nejlepší postup a že nenechat se ochromit šokem a strachem je dost důležité, protože podle policie je to právě rychlost, co o úspěšném pátrání po dětech rozhoduje. Věřím, že i vy byste to chtěli vědět. ;-) Zeptala jsem se tedy i za vás:
Ve chvíli, kdy rodič zjistí, že dítě zmizelo, jak by měl ideálně postupovat?
To záleží vždy na konkrétním případu. Záleží také na věku dítěte, na jeho samostatnosti, zda je zdravé atd. Nejlepší je, když rodiče vezmou aktuální fotografií dítěte a dostaví se na nejbližší policejní služebnu s oznámením o pohřešování. Důležitý je také popis dítěte: jizvy, oblečení, zájmy, zvyky.
Čeho se naopak vyvarovat?
Zůstat klidný, nepropadnout panice. Spousta dětí se zdrží po škole s kamarády, nebo v zájmovém kroužku. Další důležitou věcí je, aby rodiče často nevolali na telefon dítěte, postačí zaslat mu SMS, ať se ozve. Kvůli dohledávání přes telefon.
Jaké jsou většinou příčiny u zmizení dítěte?
Různé, menší děti většinou nemají ponětí o čase – v těch lepších případech. U starších dětí jde o vědomé důvody. Špatný prospěch a s tím spojený strach jít domů, nějaký průšvih, alkohol, drogy. Děvčata většinou utíkají z domu kvůli láskám a volnosti.
V jakém věkovém rozmezí se pohybují děti, po kterých policie nejčastěji pátrá?
Jedná se o věk od 14-18 let. V případě malých dětí se jedná o výjimky. Nesmíme zapomínat ani narůstající pohřešování dětí v případě smíšených manželství, kdy jeden z rodičů vyveze dítě do zahraničí. V 90 % druhý rodič ví, kde se dítě nachází a s kým, ale má na své dítě právo jednak jako rodič a jednak na základě rozhodnutí soudu o svěření do péče.
Co všechno může policii v pátrání pomoct?
V případě pátrání po dětech je důležitá spolupráce rodičů s policií. Nebát se říci i o věcech, o kterých se stydí mluvit. Sami rodiče totiž nejsou schopni posoudit, která informace je důležitá a která nikoli. U dětí do 15 let je důležité předat policii i aktuální foto dítěte, popis dítěte, jizvy, nemoci, léky. K důležitým informacím patří i kamarádi, zvyky dítěte, problémy v rodině atd.
V případě dítěte v ohrožení je na základě splnění kritérií daných pokynem policejního prezidenta č. 53/2015 spuštěn Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech. Jedná se o situaci, kdy hromadné sdělovací prostředky informují v určitém časovém rozpětí o pohřešování dítěte – televize, internet atd. Ne každé pohřešované dítě tato kritéria splňuje. Letos bylo vyhlášeno dítě v ohrožení zatím ve 4 případech.
Na otázky nám odpověděla kpt. Bc. Ivana Nguyenová: „Letos budeme ve všech krajích připomínat tento den pomocí preventivních besed a dále veřejnosti budou naši policisté předávat tematické propagační předměty ve formě klíčenky a obalu na knihu.“
Za spolupráci děkujeme také kpt. Bc. Evě Kropáčové ;-)
7 Komentářů