V sobotu jsem dávala na instagram a Facebook Matek příspěvek z kavárny Maluj. Udělaly jsme si tam s Emilkou hezké dopoledne. Říkala jsem si, že to určitě stojí za to, abych vám dala na toto místo tip. Naposled jsem myslela s tipem na výlet na Moraváky a abych byla spravedlivá, tak tady je něco pro rodiče z Prahy a okolí.
Je pravda, že nás jen tak neosvítilo a neřekla jsem si: „Dnes bych mohla zkusit, jestli nenajdu nějakou kavárnu pro děti a rodiče na Vinohradech.“ Vůbec bych o kavárně Maluj nevěděla, kdyby mi nepřistála do mailu pozvánka, jestli si nechci přijít zkusit s Emilkou malovat na keramiku. Musím říct, že keramiku jsem naposled tvořila a malovala na ni naposled, když jsem chodila na základní školu, kdy jsem ve volném čase navštěvovala výtvarný kroužek. Myslím, že ani na střední jsem se k ní pak už nedostala, protože jsem studovala jiný obor (a zcela upřímně přiznávám-ve volném čase trávila čas v hospodě u piva) a tak mě pochopitelně pozvánka do kavárny, kde je možnost si namalovat na hrníček, dost nadchla.
Když jsme s Emilkou dorazily do kavárny byly tam už další maminky s dětmi, Emi se mě chvíli držela za nohu (to už je klasika, co u nás zatím nevychází z módy), ale pak začala zkoumat barvy na stojanu určené pro malování na keramiku (po kom to dítě asi je) a bylo po problému. Mohla jsem si vybrat, jestli budeme malovat na talíř, hrníček nebo misku (ale můžete si tam vytvořit sami i nějaké úplně jiné dekorace). My se zatím spokojily s malováním na hrníček (pro mě na kafe) a misku (pro Emilku na ovoce). Emi mi pomohla napatlat podkladové barvy a samotnou mě překvapilo, že jí to docela šlo.
Abych to ale zase nepřeháněla a vy jste si ironicky neříkali „No samozřejmě, že jí to šlo. Jak jinak taky. Která matka by přiznala, že má totálně levé dítě…“ , říkám zcela bez okolků, že pak už jí to moc nezajímalo a běžela do dětského koutku.
No a já? Já jsem se vrátila do doby, kdy mi bylo asi tak 12 nebo 13 a přemýšlela jsem, jak to na ten hrnek a misku napatlám, aby to nějak vypadalo. K mému štěstí se daly nepovedené pokusy setřít namočeným ubrouskem a začít nanovo. :good: Utírala jsem to asi třikrát zpocená až na zadku! (stejně ale tipuju, že mi tam po tom zůstanou fleky). Zatím ale pořád nevím, jak budou ty naše dva kousky vypadat po vypálení. Teď jsou barvy vybledlé, po vypálení budou syté.
Docela jsem zvědavá na výsledek. Ten by měl být cca za týden až čtrnáct dní. Stejnou dobu si počkáte i vy, pokud tady budete chtít povolit uzdu své fantazii. Naštěstí se dá do kavárny zavolat a zeptat se, jestli už je váš výtvor hotový. Asi tam brnknu, ale jen co najdu to číslo pod kterým mi ho tam schovali – v nejhorším bude můj popis znít něco jako: „No nahoře je žlutej, dole zelenej a na tom jsou takové čáry a na těch čárách tečky… Cože? Vy můj popis nechápete?“
Vzhledem k tomu, že je naše Emi milovnicí kapsiček, tak si jich tam posbírala hned několik. Zrovna to byly její oblíbené, protože jsou pořádně velké. Ty mini kapsičky moc nekupujeme, protože je hned sní a poohlíží se většinou, kde pro ni mám druhou :wacko: Takže nad těmi od Kubíka zajásala a k mé nelibosti sáhla i po pitíčkách. Zatím jsem jí do teď dávala jen čaj pro děti, protože jí sladké nápoje (i když určené pro děti) moc nejely a házela po napití xichty jako po vypití deci citronové šťávy.. No a po tomhle dni? Bejvávalo! A pochopitelně už to máme doma :scratch:
Ale zpátky ke kavárně. Pokud byste tam chtěli vyrazit, je prý dobré udělat si rezervaci a můžete tam klidně posedět i bez malování. Připravují tam výborné domácí limonády a teď ať čtou jen maminky – pokud jste psychicky v pytli, víno tam mají taky! ;-) Nápoje je možné vzít s sebou. Docela by mě zajímalo, jestli by mi to víno dali tajně do kelímku od kafe…. Až to někdo vyzkoušíte, dejte vědět! ;-)
