Vánoce maminek: Sen VS realita

V reklamách se na nás smějí mámy plné energie s dokonale navlněnými lesklými (umytými!!) vlasy, zářivým úsměvem a konfekční velikostí 36. Dokonale upravené (vymydlené a neušpiněné) děti vykrajují spořádaně na kuchyňské lince z lineckého hvězdičky a maminky jim z legrace cvrnkají do nosu prstem od mouky. V kuchyni je vše úhledné, včetně másla v obalu (od kterého je v reálu umatlané úplně všechno!).. Jediné, co je od mouky, je lehce poprášený vál, kde se vykrajuje..

Vlastně NIKDY mě nenapadlo – až teď, jak strašné to jsou reklamy!!!! Existuje jedna jediná máma, která by mi řekla, že takhle to vypadá i u ní doma?  Pokud ano, gratuluji vám, ale v téhle idyle nežiju ani já a myslím, že ani většina maminek. Ale pokud to tak fakt máte, nehlašte se k tomu veřejně a už vůbec nikomu neříkejte vaši adresu..

Co se od nás vlastně očekává? 

1.) Že vygruntujeme celý barák tak, že si z toho Mr. Proper cvrnkne do těch svých tureckých kaťat

REALITA – Mr. Proper by určitě našel v domě pár míst, za která by vás seřezal a co se oken týče, taky už jste přemýšlely, že je necháte až na Velikonoce?

2.) Že napečeme tunu cukroví, ze které už týden před Vánoci nezbyde ani gram a tak se znovu pustíme do pečení, aby se pak tato várka později vyhodila (s tim vyhazováním je to ale teda i tady true story)

REALITA – Doufáme, že stihneme napéct to nejmíň pracné cukroví a v nejhorším případě aspoň nepečené kuličky

3.) Že budeme mít nakoupené úplně všechny dárky

REALITA – Přemýšlíme, kdy se dostaneme k dokoupení zbytku dárků (pochopitelně za asistence dětí, které ne vždy chtějí spolupracovat)

4.) Že zabalíme úplně všechny dárky

REALITA – … že na balení dárků snad bude čas noc před Ježíškem

5.) Že budeme mít vánoční úsměv na tváři od rána do večera, protože jsou přece Vánoce

REALITA – Že opravdový úsměv plný nadšení přichází ve chvíli, když během toho, co dítě po obědě spí, stíháme vydrhnout aspoň koupelnu

6.) A k tomu všemu se samozřejmě budeme po celou dobu věnovat našim dětem na sto procent!

REALITA – A k tomu všemu se samozřejmě celou dobu věnujeme našim dětem na sto procent! HELE! ČÍSLO ŠEST SEDÍ!

Podotýkám, že tohle není jeden z takových těch “hate” článků nadávajících na Vánoce, popisující matky s mastnými vlasy, nesoucích igelitky plné VŠEHO, co se pak patlají v polorozpuštěném másle, rozsypanou mouku všude kolem musí vyluxovat hned poté, co ošetří popáleniny dětem od trouby… Jen jsem měla nedávno dost černé svědomí. Pořád na mě vyskakovaly fotky cukroví, jak každý stíhá 150 druhů za dvě hodiny !!! Pokud nás čtete pravidelně, víte, že jsem přiznala barvu, že jediné, co jsem stihla, bylo udělat dva druhy nepečených kuliček. A to jsem vám navíc zamlčela, že do jedněch jsem zapomněla dát dovnitř lískový oříšek! Ale nebojte – největším trestem mi je komentář manžela, když ty kuličky jí a pokaždé mi řekne: “Brouči, a neměl tam být náhodou oříšek?”  

Moc mě ale potěšilo, když 90% komentářů pod fotkou těch mých jediných kuličkových chudáčků (bez oříšku!), znělo v tom samém duchu. Že jste na tom stejně!!! Díky bohu! Tedy vlastně díky vám všem! Hned jsem se cítila líp a protože Vánoce opravdu miluju (i když každý rok brečím u kaprů), rozhodla jsem se, že se fakt nebudu stresovat. Tedy – ne, že bych to někdy v minulosti dělala, ale tento rok mě trošku chytla panika, že nejsem máma jako ze žurnálu a chudák mé dítě necítí doma to čerstvě napečené cukroví, které je pro Vánoce tak typické.. Tento článek je tedy pro všechny, co se cítí nebo alespoň na vteřinu cítily úplně stejně jako já. Mimochodem – u mě u je to ok. Mně už maminka dala plnou krabici jejího cukroví a ta manželova  přiveze zítra. Takže vyřešeno! No a příští rok? Líp si to rozplánuju.. tedy snad.. Možná jsem si to vlastně říkala i loni?

V každém případě: Jaké si to uděláte, takové to budete mít Tak no stress. Veselé předvánoční dny!