Desatero jedovatých poznámek jedné “skvělé” kamarádky

Musím říct, že máme opravdu vtipné čtenáře. S tímto příspěvkem si dala záležet Terezka Procházková a totálně nás odrovnala. Takže jsme to musely samozřejmě vydat, abyste z toho měli krásné usměvavé ráno i vy.  Přiznáme se, že jsme věty typu “Dáváš své dítě moc na Facebook/na Instagram/moc ho fotíš” už v našem okolí zaznamenaly, ale tohle je tedy vážně materiál….

Desatero jedovatých poznámek jedné skvělé kamarádky:

1) Ona: “Co tvůj partner?”
Já: “Dobrý.”
Ona: “No, to nezní zrovna přesvědčivě!”
Já: “Proč myslíš?”
Ona: “No podle Facebooku to tak moc nevypadá. To jsi hlavně jen ty a tvoje dítě.”
(Speciálně pro ni uveřejním v nejbližší době vymazlené fotografie od pana fotografa jako důkaz, že se milujeme. Předpokládám, ze mi od ní “like” nehrozí  )

2) Ona: “No, myslím, že není košer, aby někdo o mém partnerovi vykládal, že měl kdysi chlamýdie, ty má dnes kde kdo, však i ty ses léčila z různých pohlavních nemocí.” (Prosim? To je pro mě nějaká novinka )
Já: “Já jsem ale nikdy žádnou neměla!”
Ona: “Ale aspoň nějaké infekce a záněty jsi určitě měla.”

3) Ona: “Až se ti to dítě narodí, tak nic proti, ale zruším si tvoje sledování na Facebooku.”

4) Ona: “Doufám, že se Ti narodí aspoň hezké dítě, abych nemusela psát pouze gratuluju, ale abych mohla napsat, ze gratuluju k hezkému miminku.”

5) Ona: “Jak se bude jmenovat vlastně?”
Já: “Rebeka.”
Ona: “To se mi teda vůbec nelíbí. Je to takové tvrdé.”
Já: “To je i účel, aby to pasovalo k měkkému příjmení Lněničková.”

6) Ona: “Se jako budeš jmenovat Lněničková nakonec, jo?”
Já: “Ano.”
Ona: “A nechceš si raději nechat své příjmení?”
Já: “Ne, nechci.”
Ona: “No, já jen, že máš za ty roky v branži už vybudované nějaké jméno a bylo by škoda to zahodit.”
Já: “Já na svém jméně nijak nelpím. Kdo ví, co bude a nemám nějaké pnutí se do své branže hned tak vracet, pokud vůbec…”
Ona: “Tak si své příjmení nech aspoň jako prostřední jméno. Ale jinak to chápu, že se ti do branže vracet nechce, když jsi se spoustou klientů šu*ala a teď už nemůžeš.”
(Opět pro mě novinka)

7) Ona: “Já si pořád nemůžu zvyknout na to, ze někoho máš. Nějak mi to k tobě vůbec nepasuje.”
(Tak si asi bude muset zvyknout)
Ona: “A myslíš, ze Ti bude věrný? Já jsem slyšela, že je to takový bohém a že žádná sukně před ním není v bezpečí. Pak stačí málo, napije se a je mu to jedno, znáš to.”
(Ne, neznám. Narozdíl od ní, která si hraje na free cool moderní vztah, kde ji její partner v rámci jejich pravidel podvedl opakovaně, ale vynahrazují si to miliardou společných selfie na Facebooku na důkaz lásky) 

8) Já: “Příští týden jdu na kultivaci pochvy a pak už jen monitory do porodu…”
Ona: “A na co to je to vyšetření?”
Já: “Jestli nemám streptokoka.”
Ona: “Jo aha, tak toho jsem neměla. U mě úplně v pohodě.”
(Osobně jsem ho viděla v její těhotenské knížce červenou propiskou před půl rokem, kdy mi ji trhala  z ruky, že tam nic zajímavého není… Asi zapomněla )

9) Ona: “Tak tím, že si teď oběháváš úřady ohledně různých příspěvků od státu, jsi mě upřímně zklamala. Myslela jsem si, že takovými lidmi jsi vždy pohrdala.”
Já: “A proč bych se těch příspěvků měla dobrovolně vzdát, když na ně mám od státu nárok?”
Ona: “Jsem si myslela, že jsi byla vždy natolik samostatná, že to snad nemáš zapotřebí.”
(Říká osoba, která do porodu brala 5 měsíců podporu v nezaměstnanosti, teď bere rodičák a vnímá jako šílenou nespravedlivost, že s partnerem nedosáhli na porodné)

10) Ona: “Tak ať ti to všechno dobře dopadne. Snad budeš kojit. Ale většinou se ženským s velkýma prsama ani nepodaří rozkojit.”

No…kámoška je evidentně čirá optimistka! Tery děkujeme! My se pobavily! Jen si tedy nejsme jisté tím kamarádstvím  

Foto naší čtenářky Terezky Procházkové