Konečně začalo být hezky. Celou dobu jsem se těšila až budeme s Emi na zahradě, ale pak mi došlo, že tam vlastně budeme mít lehce omezený pobyt. Děti do jednoho roku by neměly být na sluníčku vůbec a děti do tří let jen velmi málo.
Samozřejmě nechci, aby se to naše zlato usmažilo na škvarek. Myslím, že každý z nás už si nejednou zažil jaké terno jsou spálená záda nebo ramena a rozhodně chci tohohle utrpení tak malé dítě ušetřit. Takže jsem začala pátrat, jaký krém koupit a co se vlastně doporučuje ohledně dětí v létě.
Takže:
1.) Bez pokrývky hlavy dítě na slunce ani na krok!
2.) Dodržovat pitný režim
3.) 11 – 15h je pro děti na sluníčku úplné tabu
4.) Mazat, mazat mazat faktorem mezi 30 a 50
5.) Vhodné oblečení
A protože je tohle téma obecně fakt na dlouho a většina z vás nás čte hlavně ráno, nechci, abyste u toho usnuly a tak budu ve dnešním příspěvku mluvit zatím převážně o bodu č.1! ;-)
Děti do jednoho roku:
Na sluníčku by být vůbec neměly! A co se týče procházek, tak pokud je venku Sahara, tak si na procházku počkejte do večera a nebo běžte hned ráno. Miminka nemají vyvinuté potní žlázy a snadno se můžou přehřát a o spálení snad asi ani mluvit nemusím, ne?
Děti od jednoho roku do tří let:
Na sluníčku by měly být co nejméně, pokrývka hlavy samozřejmostí. No – a to je u nás asi ten největší oříšek! Emilka nic na hlavě nesnese. Když už jí ale ten klobouček nasadím na hlavu po stopadesátéprvní, chvilku si ho tam nechá. Pak na něj nesahám a tvářím se, že ho nemá a ona na něj tak nějak zapomene. Tedy..pokud mi to nepřekazí manžel, jako včera!
Chystala jsem se s Emi na procházku, nasadila jí kšiltovku, vrátila jsem se domů pro lahev s vodou..a když jsem se k ní dostala zpátky, stál tam muž: „Hele, dívej, jak jí ta kšiltovka sluší tím kšiltem dozadu!“ No co vám mám povídat – myslela jsem, že to se mnou sekne. Ano-budu teď vypadat jako typicky nudná matka – přesně taková ta, co říká: „Dej si to triko do kalhot! Nastydnou ti záda!“ (samozřejmě z vlastní zkušenosti mám už vyhodnoceno, že máma měla tehdy pravdu) Takže abych dostála modelu klasické zodpovědné matky slyšela jsem se, jak říkám manželovi: „Nechci ti do toho stylovýho dítěte kecat, ale ten kšilt vepředu měl svůj účel! Aby jí nesvítilo sluníčko do očí a aby měla obličej ve stínu.“ „Aha. To mě nenapadlo. No tak jí to otoč zase zpátky!“ odpověděl s pokrčením rameny, dál to neřešil (protože, co asi tak může být těžkého na otočení kšiltovky poseté malými růžovými jednorožci, že jo?!) a netušil, že jsem jí tu kšiltovku nasazovala asi 200x než si ji laskavě na hlavě nechala. A hádejte co. ZASE JI NECHTĚLA!!! :cry: :wacko:
Když se asi po devadesáté smířila s tím, že bez kšiltovky se nejede a nechala si ji, zavelela jsem kočáru, manželovi i psovi a konečně jsme vyrazili. Docela by mě zajímalo, jestli máte nějaký fígl, jak udržet pokrývku hlavy na hlavě dítěte! já na něj totiž zatím nepřišla! ;-)
No a co se týče krémů na opalování, tak o těch budu psát příští týden! Chápete, že jsem koupila dětský opalovací krém, po jehož rozbalení jsem si přečetla varovaní (které nebylo kvůli obalu při nákupu vidět), že je nevhodný pro děti do tří let? :wacko:
