Od pátého měsíce prohlížím Olího pusu několikrát denně. Ráno, když se vzbudí, během dne, když jí nebo se směje a večer, když ho koupu. Čekám na to, až mu poroste první zoubek a já ho s velkou slávou objevím a zakřičím to štěstím na manžela. Takhle nějak jsem si ten slavnostní moment představovala. Takže je vám jasné, že to, co si představujete, skoro nikdy nevyjde… :wacko: ;-)
O víkendu jsem byla na oslavě tetiných kulatin, na které se sešla po dlouhé době celá rodina. Naposledy jsme se společně viděli na mojí svatbě a to už budou dva roky. :rose:
Těšila jsem se taky na moje sestřenice, které mají už dávno své rodiny (jedna má teď dokonce čerstvě narozenou holčičku). Oliverkovi je osm měsíců a oni ho ještě neměli možnost vidět, tak to byla taková premiérová příležitost a seznamování s novými přírůstky do rodiny. A to byla ta chvíle, kdy se to stalo…
Povídala jsem si se sestřenicí a syna jsem přitom držela v náručí. „Jé, ten je roztomilej! A on už má i zoubek!,“ řekla, když se na ni Oliverek usmál, netušíš, že já o zubu ještě nevííííím. „Ne, nemááááá!,“ okamžitě jsem zareagovala tak nahlas, až celá oslava ztichla. Vždyť první zub mám najít jááááá a čekám na to už tak dlouho. Hned jsem se mu podívala do pusinky a doufala, že viděla jen drobek z jídla nebo kousek papíru, který tak s oblibou ochutnává, že se určitě spletla….Bohužel. Nespletla. Drobek ani papír to nebyl. Nic z toho. Byla to pidi špička jeho prvního zoubku!
To ráno jsme s mužem spěchali, abychom byli na oslavě včas. Oliverek dlouho spal, takže jsme si museli pospíšit a já si prostě nevšimla. Strašná věc! Naposledy jsem mu kontrolovala zoubky večer předtím při koupání a to tam nic nebylo. A druhý den ta nepatrná špička…. Chápete to?! Není to pech??!! Sestřenici jsem nicméně musela dát za pravdu. A nakonec jsme se tomu společně zasmály. Za objev jí tímto ještě jednou moc děkuji. :heart:
Jak to bylo u vás? Našli jste zoubek, nebo kdo byl jeho objevitelem u vás? Napište mi, že nejsem sama, která nebyla první. :unsure: ;-)
