Asi každá z nás už si za těch pár měsíců, co se nám narodilo miminko našla způsob, jak ho nejlépe uspat. Už jsme na toto téma několikrát psaly. Miri se o tom docela obsáhle rozepsala v článku Fígle, jak uspat novorozence, ale podle mého se uspávání s věkem dítěte mění a je nutné se tomu přizpůsobit. Takže je čas na další článek. ;-) Ale trošku jinak než jste zvyklí! Tentokrát bych ráda zapojila i vás, čtenáře.
Krátce po porodu stačilo dát ji do postýlky a nevěděla jsem o ní. Pak jsem jí četla pohádky nebo zpívala. mimochodem o mých pěveckých kvalitách se můžete přesvědčit tady v příspěvku Gották ze mě nebude.
Kdybych ji teď ale večer jen tak dala do postýlky, nebude to podle jejích představ! Začne se otáčet na břicho, zkoumat postýlku, hledat kameru, která patří k chůvičce a nebo tahat za látkový okraj kolem postýlky, který má zabránit prostrkávání končetin ven.. Takže jsem začala uspávat v náručí. Ovšem ne v poloze „na miminko“, ale v poloze, která jí narozdíl od této vyhovuje. Tedy – je zlehka na boku, jedna ručička jí visí dolů a druhou si položí ke mně na hrudník. Přední částí těla je tedy přimknutá k mému tělu. V této poloze obvykle usne během maximálně patnácti minut. U toho dělám ššššš a kolébám se. Když pláče, zapínám k tomu ještě Shusher, o kterém jsem už psala v článku Tohle uklidní i dítě, kterému rostou zoubky.
Když vidím přes den, že je unavená, ale jen tak nechce zabrat, spolehlivě zafunguje kočár. Během několika minut spí jak špalek. Stačí jezdit tam a zpátky, tam a zpátky… :good:
Dost mě zajímá, jak se uspávání časem měnilo u vás. Mám totiž kamarádku a ta za boha večer nemůže uspat svoji ratolest. Tráví tím obvykle celý večer. Je vyčerpaná. Vlastně jsem ji zmiňovala už v předvčerejším článku o rituálech. No a tak jsem se rozhodla udělat jí takové menší překvapení (doufám, že jí udělá aspoň trochu radost) a požádat vás – naše čtenářky o rady. Třeba některý z vašich tipů zabere. ;-)
Děkuji :heart:
12 Komentářů