Nejčastější otázka, kterou jsme s manželem dostávali po celou dobu těhotenství, byla, zda už víme, jestli to bude chlapeček, nebo holčička a jak se bude náš potomek vlastně jmenovat. Byli jsme někdy i podezíráni, že už to dávno víme, jen to nechceme nikomu říct. Pravda je ale taková, že pohlaví jsme si opravdu říct nenechali a to prostě a jednoduše proto, že po tom všem, jakými všemožnými způsoby jsme se o miminko snažili, nám bylo úplně jedno, co to bude. Hlavně když to bude zdravé. Je to sice takové klišé, ale zdravé dítě není samozřejmost. V porodnici jsem potkala hned několik maminek, které by daly všechno na světě, jen aby bylo jejich děťátko zdravé.
Se jmény to bylo o něco složitější. Manžel i já jsme měli hned několik favoritů a nikdo z nás nechtěl ustoupit ani o centimetr. Takže jsme začali jména kombinovat. Proč by naše děťátko nemohlo mít jména dvě?! Ale která je ta nejlepší kombinace? Byl to boj, který nemohl nikdo vyhrát. Večer před plánovaným porodem jsme si s manželem sedli a znovu projeli A4 s předvybranými jmény. Některá jsme zavrhli hned, ale na zbytek jsme si dali tu poslední noc.
Zazvonil budík. Bylo ráno, den, kdy mělo přijít na svět naše děťátko, pondělí 11. července. Papíry k porodu byly vyplněné, jen kolonky pro jména chlapce a holčičky pořád prázdné. S mužem jsme se v klidu vypravili, poslední balení tašky, ze stolu bereme potřebné papíry. Muž mi říká, tak co tam napíšeme? Jména byla potřeba vyplnit obě a my jsme neznali žádné. Najednou jsme ukázali na jednu z chlapeckých kombinací – Oliver Maxmilián. Ano, to je to správné jméno! Chlapec bude Oliver Maxmilián. Holčička Liliana Viktorie. „Tak co, necháme to tak?“ ptá se mě manžel. Kývám hlavou, ano, takhle to necháme. A bylo rozhodnuto. Hurá do porodnice…
Cestou jsme ještě vymýšleli, jak to oznámit světu, našim přátelům a kamarádům, vám, čtenářům a čtenářkám tohoto blogu. Řekli jsme si, že manžel po narození napíše všem sms, ale neuvede v ní, jestli je to holka nebo kluk. Řekli jsme si, že když jsme to nevěděli a vydrželi celých devět měsíců a tudíž nemohli nikomu nic říct, tak budeme tu napnutou strunu ještě chvíli napínat. A tak muž napsal smsku: „Ahoj všem, dnes v 8.27 se nám narodilo 2.690 gramů vážící a 49 cm měřící „štěstí“. Maminka je v pořádku a miminko také. David a Miri
Okamžitě se spustila lavina zpráv a zmeškaných volání, prý to vypadalo jako reakce na zprávu o konci světa, ale manžel vydržel a na nic nereagoval, a tak jste se mohli vy první dočíst, že máme kluka, Olivera Maxmiliána. Pak už to bylo strašně rychlé, zpráva se šířila rychlostí blesku a my se všem dodatečně omlouváme za naší nerozhodnost i pozdější napínání. Ale stálo to za to… 
A jak jste oznámili příchod vašeho miminka na svět, vy? 
