DSC_3307

Jak být hrdinou a ušetřit děti našeho strachu…

Zavřete oči a promítněte si vaše nejčastější strachy, obavy a fóbie… Sáhněte si do nitra.. Čeho se nejvíce bojíte? Rozhodně se neptám, abych vám kazila den ;-) K tomuto příspěvku mě inspirovala včerejší příhoda. Když pominu ztrátu těch nejbližších a podstatné strachy..mám prostě jednu fobii, se kterou bojuji už od dětství. Vím, že je dětinské bát se i ve 33 letech pavouků! Ale nemůžu si pomoct.. Vezmu to ale hezky pěkně od začátku.

Už v dobách, kdy jsem byla malá holčička, mě obyčejný pavouk dokázal rozbrečet. Hysterický záchvat dokážu ale předvést i teď a to ve chvíli, kdy se osminohá stvůra spustí na svém sotva viditelném vlasci kousek ode mne. Většinou nejsem schopná se k pavoukům přiblížit, natož je zabít. Opravdu se jich bojím. Moje maminka mi kdysi říkala, že je možné, že to asi pramení z doby, kdy se nade mnou v postýlce, ještě když jsem byla malá, jeden takový osminoháč spustil.. A od té doby se to se mnou veze. Pokud dojde na opravdu velkého pavouka,  jsem schopná se i rozbrečet..  :cry:

Vždy pasuji na hrdinu manžela. Jenže včera – včera mi nezbylo nic jiného než se o vraždu tohoto malého, ale děsivého zvířete, postarat sama. Lezl nám po zemi. Přála bych si, abych se k tomu, přistoupit k němu, přemáhala beze svědků. Bohužel ve chvíli, kdy se drama začalo odehrávat, měla jsem zrovna na drátě muže.. K tomu, abych se k vraždě odhodlala, mě musel popostrčit. “No tak ho prostě zabij! Nechceš snad, aby na tebe vylezl, když pak budeš sedět na gauči, že ne?” strašil mne. A musím říct, že ta otřesná představa dost pomohla. “A čím asi?” děsila jsem se. “No tak si vem nějakou botu!” ponoukal mě muž. Vzala jsem tedy svou krásnou šedou tenisku, nadechla se, vydechla, zavřela oči a plác! Bylo po něm. Ve mně malá dušička, na podrážce tenisky, která nějakou dobu na moji nohu rozhodně nesmí, mastný flek. Byla jsem na sebe pyšná. Dokonce tak, že jsem zapomněla, že je manžel stále na telefonu. Z transu mě probral až jeho smích. A hned mi mé hrdinství začal popisovat. Bohužel trochu jinak než jak jsem si pamatovala… “Broučku, na chvíli jsem si připadal, že jsem se ocitnul v Záhadě Blair Witch! V telefonu jsem slyšel jen funění, skřeky, přerývaný dech a zajíkající se hlas…” popisoval mi pobaveně. No, přiznávám… možná jsem trochu panikařila a chtělo se mi brečet… :unsure:

Teď už se ale konečně dostávám k tomu podstatnému! Teď, když čekáme potomka, často přemýšlím nad tím, jak to udělat, aby si naše holčička nikdy nevšimla toho, jak je ten strach, který mnou cloumá, když dojde na nechtěné setkání s osminohými hosty našeho domu, obrovský! Moc dobře si totiž pamatuji, jak velký vliv měli máma s tátou na mě. Když řekli, že něco není dobré, věřila jsem jim. Když řekli, že bych si mohla něco ošklivého udělat, věřila jsem jim. Bezmezná důvěra dítěte k rodičům – není tomu tak? Jak by asi moje dcera reagovala, kdyby viděla, jak strašně se bojím těch malých zvířat, kterých ona by se nikdy v životě bát nemusela? :heart: Nechci to na ni přeci přenést.. Já si během svého dětství nikdy nevšimla, že by některý z mých rodičů dělal cirkus kvůli čemukoliv.. Když tedy nepočítám to, že táta nedokázal pochopit, že prostě matematika a já nebudeme kamarádi.

Když přijde na dětské strachy, prý by se našim maličkým mělo vysvětlit, proč je dobré se těch či oněch věcí nebát. V případě tmy, že v ní žádní bubáci nejsou, v případě bubáků, že je nenajdeme ani ve skříni a ani pod postelí. Ale co třeba v případě pavouků? Že jsou neškodní a nosí do domu štěstí? Asi to budu muset z pusy jednou vypustit – a pak doufám, že mi bude gratulovat nejen manžel … ;-) Zatím si to ale nedokáži dost dobře představit… :scratch:

Co si o tom myslíte? Jak se svými strachy bojujete před dětmi vy? :good: :negative:

Foto: Radka Pipotová https://www.facebook.com/radkapipotovafotografie/?fref=ts

Informace o autorovi

Tereza
Tereza
Autor s 618 příspěvky
Více informací o Tereza

Snažím se v životě nemalovat si černé scénáře. Proto mám ráda citát A. Lincolna: „Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být.“

Další příspěvky

Zanechte komentář

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)