Moje noční můra – přebalovací pult!

Pokud mě něco za poslední dobou vyvádí z míry, je to nákup přebalovacího pultu. No..Nákup.. Jak bych to jen řekla? O nákupu se vlastně nedá mluvit, protože jsme ho stále ještě nekoupili! A proč? Protože jsme se ze začátku nemohli s mužem vůbec shodnout! Jak jsme ale později oba zjistili, to byl teprve začátek!

Jako přebalovák – asi dobrá věc? Je ale nepostradatelná? Tím samozřejmě neříkám, že dítě položím kamkoliv na zem a bude to dobrý!  To jasně, že NE. Ale – když to vezmu z té praktické stránky, tak se mi tato věc jako praktická příliš nejeví. Půjdu hezky pěkně bod po bodu a doufám, že se najde maminka, která mi napíše, že všechny ty body jsou nesmysl, dá mi odkaz, kde koupit přebalovák snů a tím budu mít problém vyřešen.

1.) CENA: Ceny jsou různé – od 500,- za ten nejjednodušší přebalovací pult v Ikee až po pulty za 15tisíc (do vyšších částek můj zrak naštěstí nedohlédl, protože jinak bych z toho předčasně porodila) Levné pulty, mám pocit, že se každou chvíli rozpadnou, nemají kolem sebe ani dostatek volné odkládací plochy pro všechny ty přípravky, které na miminko třeba po jeho koupání potřebuji.

A drahé pulty? Jsou drahé! :D Ne, ale teď vážně – vždyť je to blbá komoda! A jen proto, že na ni někdo přimontoval po stranách kusy dřeva, abych získala pocit, že se mému dítěti nemůže nic stát, je ta cena dvakrát a někde i třikrát až čtyřikrát vyšší než by bylo za obyčejnou komodu. Často se ta horní část nedá odmontovat a když to jde, vypadá ten kus nábytku nepěkně, protože tam zbudou šrouby nebo v horším případě díry.

2.) NEPRAKTIČNOST: Jak už jsem trochu nastínila v bodu č.1. Ty levnější přebalováky kolem sebe nemají dostatek volného místa. A pak přichází na řadu další dva typy. Ten první je klasická komoda, kde jsou ze tří stran zábrany a předpokládá se, že k pultu budeme přistupovat ze strany-z té úzké strany! Tedy z jedné strany musím mít zákonitě zeď, pokud má být tedy ten kus nábytku tradičně “zády” delší stranou ke zdi. Tím pádem – není možné, abych měla dostatek prostoru kolem sebe a co chvíli tou rukou nechtěně nemlátila do zdi..

Druhý typ přebalováku má sice velký pult nahoře, takže si můžete stoupnout čelem k šuplíkům, které jsou pod ním, ale tady je mi úplně jasné, že se milionkrát trefím do hlavy až se budu shýbat k šuplíkům.

Navíc, co pak s ním? Jako kus nábytku – do budoucna nepoužitelné!  I kdyby šel pult z komody odmontovat, většina z nich má úchytky s ostrými rohy, takže v dětském pokoji nezůstane. U nás rozhodně ne! Manžel si tak v dětství rozbil hlavu, na čele má jizvu ve tvaru blesku a roky mi tvrdí, že je pravý Harry Potter. Takže pochopitelně nechce mít konkurenci v druhém Harrym! Samozřejmě jsme našli i komody se zaoblenými hranami, ALE – nepraktičnost se projevila jinde. A navíc – bod č.1 CENA!!! (pekelná) a nevypadaly hezky!

Čím dál víc mi připadá, že nejlepší místo k přebalování miminka je, dát si na kuchyňský stůl vaničku, vedle měkkou podložku a hotovo. Vždyť to tak dělaly naše maminky celý život, nebo ne? Používat kuchyňský stůl ale několikrát denně na měnění plen? ..taky ne příliš lákavé! Zvlášť, když chystáte jídlo.. 

Pokud ale vy-naše čtenářky, máte osvědčené metody, snové přebalováky nebo snad víte o nějaké speciální továrně, která chrlí jeden dokonalý přebalovací pult za druhým, sem s tím!

Tentokrát s pozdravem

zaručeně nefalšovaná Matka v nesnázích!