Ještě nikdy jsem neškytala tolik jako teď, když čekám své první miminko. Když jsem doma, tak to ještě jde, ale když mě popadne ,škytavá´ třeba v obchodě, kde se snažím prodavačce říct, co konkrétně potřebuju, je to docela zajímavá debata. :rose: „Prosila bych-škyt. Jedno-škyt-mléko a– pět –škyt-rohlíků-škyt,“ snažila jsem se při posledním nákupu ze sebe vyrazit. Když jsem za sebou viděla frontu asi deseti lidí (jelikož šlo o ,večerku´), kteří se ,nenápadně´chichotali a špitali si cosi do ucha, odpustila jsem si zbytek nákupu a řekla si, že pro něj dojdu radši až druhý den. Místo pozdravu ,Na shledanou´ jsem už pro jistotu jen mávla rukou.
Podobně jsem na tom byla, když jsem musela do lékárny, nebo když mi zavolala kamarádka, se kterou se vídám opravdu málo a já jí nebyla schopná říct jednu souvislou větu. „Promiň, škyt- já-škyt-teď trpím-na-škyt-škytavku-nějak víc-škyt,“ omlouvala jsem se do telefonu. Naštěstí byla odjakživa pro každou srandu, takže to vzala s humorem i teď.
Častější škytavku jsem si začala uvědomovat zhruba od konce čtvrtého a začátkem pátého měsíce. Od té doby mě ,navštěvuje´, v tu nejméně vhodnou dobu, docela pravidelně. Bohužel se mi zatím nepodařilo vypozorovat, co ji pokaždé vyprovokuje. Na chytrém internetu jsem se dočetla o škytání nenarozených miminek, ale proč často škytají i nastávající maminy, o tom ani zmínka. Dozvěděla jsem se jen, že obvykle přichází po větším množství jídla nebo po perlivých nápojích. Ty ale třeba vůbec nepiju.
Každopádně jsem našla několik tipů, jak škytavku zastavit:
- Doporučuje se několikrát za sebou zadržet dech.
- V krátkých intervalech polykat.
- Napít se sklenice vody.
- Někdy pomáhá i změnit polohu (například, když sedíme, si lehnout apod.)
- Často prý pomáhá, když začneme dýchat do papírového sáčku.
Máte někdo zkušenost se škytavkou v těhotenství? Budeme rádi, když nám dáte vědět. :bye:
