Jak už jsem psala, k těhotenství mi dopomohla moderní medicína. A právě z takových situací často vznikají dvojčata. Mě paní doktorka z kliniky, která mě měla v péči, ujistila, že čekám jedno miminko.
Trochu se mi ulevilo. Přece jen mi není dvacet a beru ohled už taky trochu na svoje zdraví. A navíc, když si pomyslím, že nemám doteď zkušenost s žádným dítětem a teď bych měla rovnou dvě a jezdila bych s dvojnásobně velkým kočárkem, tak si nedovedu představit, jak bych to zvládala a obdivuju každou maminkou, která to umí. I když neříkám, že právě dvojčátka, která potkávám běžně na ulici, nejsou roztomilá. Jsou. A moc. :-)
S manželem jsme se každopádně připravili na číslovku jedna. Když jsem byla pak z kliniky předána jiné paní doktorce, při jednom ultrazvukovém vyšetření nadnesla: „Určitě vám řekli, že to bude jedno?“ Hlavou jsem zakývala, že jasně, že jedno. Kolik bych jich tam jako mělo být?!
„Že by tam byly dvě?!“, odpověděla jsem už nahlas otázkou. „To by bylo překvapení, že jo?,“ usmívala se paní doktorka a přitom bedlivě sledovala obrazovku ultrazvuku. Na chvíli jsem ztuhla. „No, to by tedy bylo,“ hlesla jsem do ticha.
Po chvíli bylo rozhodnuto: „Ale ne, je tam jen jedno,“ řekla už s jistotou. A já? Škoda. Možná by to bylo vlastně fajn… ;-)
Pokud máte některá z vás doma dvojčátka, podělte se s námi o vaše zkušenosti. Těšíme se! :-)
Zdroj foto: www.radkapipotova.carbonmade.com
