Každý den si gratuluju, že nejsem hysterická (tedy ne moc), nemám pocity méněcennosti kvůli stoupajícímu číslu na váze (přísahám, že ji neřeším) a že nedržím manžela na řetězu doma. Pokud ale dojde na romantické filmy, zaříznutí kapra (brečím každý rok, ale poslední Vánoce nějak víc), smutné reportáže ve zprávách nebo třeba vypjaté situace, začínám natahovat a ne vždy je na to vhodné místo a doba. Chce se mi brečet i ve chvíli, kdy mě manžel veze na kontrolu k doktorovi a vím, že přijdu o minutu pozdě. U televize to je ale doslova masakr! (kino už jsem radši vzdala)
Když jsem takhle byla jednou u rodičů, dávali pohádku Jak vycvičit draka! Strašně se mi ta pohádka líbí, protože Zubatka (tak se drak jmenuje) mi připomíná naši Boženku (psa buldočka). ..tentokrát jsem si to ale úplně neužila. Slzavé údolí přicházelo pokaždé, když se drak smutně zatvářil, nedej bože, když mu hořel ocásek! „Sakra vždyť víš, že to dobře dopadne!!!“ říkala jsem si pro sebe! Ovšem ve chvíli, kdy pohádka začínala nabírat na dramatičnosti, jsem radši zavřela oči a spala! Vlastně pořád přemýšlím, na co koukat můžu a přitom nespotřebuju horu kapesníků! Drsňárna Revenant s Leonardem DiCapriem, kterou jsem chtěla vidět, by mě teď asi zabila.
Splašené hormony mají ale naštěstí jednu výhodu. Nevím, jak u vás ostatních, ale stejně tak jako mně spousta věcí rozpláče, tak i naopak-mě spousta věcí rozesměje! A jak! V televizi nic nedávali, pustila jsem tam průměrnou komedii, kterou už jsem v minulosti viděla. A nedokázala jsem se přestat smát! Doslova jsem se řehtala jako blázen při každé grimase. Pokud jste někdo viděl film Grown Ups (v češtině to přeložili jako Machři – nechápu), tak víte, že to je fajn film, ale neplácáte se smíchy do kolen celou dobu. Tedy pokud zrovna nejste mé druhé těhotné já. Ani v tomto případě jsem se slzám nevyhnula! Tekly mi totiž proudem slzy smíchu a ve finále se nedokázal přestat smát ani manžel! ..jenže ten se nesmál filmu, ale mně…
TAKŽE: Rozhodně se nesmím dívat na :scratch: :
Jak vycvičit draka – Pláč během skoro celé pohádky
Stážista – Slzy přišly už v prvních deseti minutách filmu! Strašný, že Robert DeNiro místo drsňáků hraje senilní dědečky. Ale že mu to jde! …už bych zase natahovala..
Připoutejte se, prosím! – moje oblíbená komedie. Za ten hlasitý smích nám sousedi příště minimálně podpálí dům
