A81X0500

Mámou ve čtyřiceti: Jak to vidím já

Jako bezdětná jsem často slýchávala, že mámy po čtyřicítce nemají na dítě už tolik síly, jsou přecitlivělé, úzkostlivé, přehnaně bojácné a já nevím, bůhví, co ještě. Mně už čtyřicet bylo a mámou jsem rok, takže si myslím, že už o tom leccos vím.  ;-)

Možná, vy milé čtenářky, které tento článek čtete, jste o hodně mladší maminky a nepochybuju o tom, že jste skvělé mámy! Já bych normálně do čtyřiceti taky nečekala. O miminko jsme se s mužem snažili už dlouho předtím, ale osud nám ho dopřál až v mých čtyřiceti letech. Takže jsem okamžitě spadla do skupiny „dítě po čtyřicítce“. I tak je to super. :heart:  Někdy se mi ale stane, že když přijde řeč na věk, někteří lidé zkoprní a neví, co říct. Přemýšlela jsem, co si asi v tu chvíli myslí. „Na starý kolena si pořídila dítě!“ nebo možná čekali, že když si k synovi sednu na zem, tak se už nezvednu, protože klouby už mi ve čtyřiceti určitě neslouží tak dobře a že když syna zvednu, tak mi „stopro“ rupne v zádech a budu si muset zavolat „rychlou“, aby mě dali „dokupy“.  Trochu mají pravdu. Protože záda mě teda někdy berou fest, když x krát za den zvedám dítě nahoru a dolu a i když si to nepřipouštím, mému tělu prostě čtyřicet už je. Jedno vím ale „natuty“. Klouby mám zatím v pohodě, pořád se dokážu rozeběhnout, když mi začne dítě utíkat a strachy bez sebe, tak to teda sakra jsem! Už od té doby, co se moje dítě narodilo. Asi jako každá máma a nikdy to už nebude jinak.

Jinak žiju úplně normální život jako jiné, i mladší, maminky. A to, jaká jsem máma, není podle mě o věku, ale hlavně o povaze.  ;-)  I to, jak chci svoje dítě vychovávat, co mu dávám jíst a pít, kde mu dovolím lézt a kde co omakat. A viděla bych to úplně stejně i před deseti nebo patnácti lety. ;-)

Naše dítě nežije ve vakuu, není zavřené doma, protože venku hrozí to a to, leze po zemi jako každé jiné, potkává se s jinými dětmi, má za sebou kurz cvičení i plavání a poznává svět jako jiné děti. A já jsem, jako jiné mámy, často grogy. Třeba, když se Olí v noci rozhodne vyzkoušet, jestli mám sundávací řasy, čímž procitne minimálně na další dvě hodiny, než znovu usne. A jako jiné mámy padám často na pusu, protože být čtyřiadvacet hodin v pohotovosti, je fakt makačka a jako jiné mámy se těším každé ráno na dvojité kafe, abych do sebe kopla další dávku energie. :rose:

I přesto všechno, být mámou ve čtyřiceti, není vůbec špatný! Užívám si to na „plný pecky“ a neměnila bych ani den! :heart:

Mimochodem, už jste, maminky, četly příspěvek mé kamarádky Terky Jak jsem se stala profesionální plačkou ? Pokud se dojímáte u všeho, čtěte :) Určitě se v tom najdete  ;-)

 

Informace o autorovi

Mirka
Mirka
Autor s 311 příspěvky
Více informací o Mirka

John Lennon: "Láska je odpověď." Mirka: "A produktem lásky je nový život...se spoustou otázek."

13 Komentářů

  • Pet 19. červnaec 2017 12:14

    Super, já první dítě měla ve 26 letech a záda boleli taky , je mi 34 a přijdu si na druhé dítě stará , to je ale o psychice,
    Je jedno v kolika ,ale jak se cítíte

    • Mirka
      Mirka 19. červnaec 2017 21:13

      Pet, děkuju. :heart: A jestli po druhém dítěti ale toužíš, věřím, že byste to skvěle zvládla. Držím palce! :bye:

  • Bára 20. červnaec 2017 19:42

    Ano, ano, ano!!!! Taky jsem čtyřicetiletá matka, sice podruhé, ale s patnáctiletým odstupem, takže jako by to bylo poprvé. Úplně se s tímto článkem ztotožňuju, napsala jste to přesně!!! Díky :)

    • Mirka
      Mirka 20. červnaec 2017 21:24

      Baru! Moc děkuju! Potěšila jste mě. :heart: Mějte se hezky a užívejte! :heart:

  • Barbara Halířová 23. října 2017 07:32

    Ještě matka nejsem a je mi 37, pevně věřím, že se to povede a budu šťastná 40ti léta máma se zablokovanymi zády. Děkuju vám za ten povzbuzující článek :bye: :bye:

    • Mirka
      Mirka 23. října 2017 12:23

      Barunko, dekuju za mila slova! :rose: Jsem rada, ze vas clanek povzbudil. Drzim moc palce, at se brzo tesite z detatka! Je to strasne fajn a ja se s nim citim na dvacet. Dejte vedet! :heart: :bye:

  • Markéta A. 24. října 2017 15:56

    Jsem mámou v 38 a strašně si to užívám :-) nemyslím si že by jsem byla na mimčo stará ale spíš vyzrálá a o to vděčnějśí že mám bobka který mě donutí chodit na hodinové procházky a běhat v parku ;-)

    • Mirka
      Mirka 25. října 2017 11:42

      Markétko, to jste napsala hezky. Moc vam preju, at jste zdrave, stastne a uzivate si materstvi naplno! :heart: :bye:

  • Petra 24. října 2017 20:10

    Já první syn 25, druhý syn 32 a třetí vymodlena holčička 38 a jsem šťastná že jsem do toho šla. Užívám si to jako blázen a stará se rozhodně necítím :bye:

    • Mirka
      Mirka 25. října 2017 11:45

      Krasne, Peto! :heart: Preji hodne stesti a zdravi cele rodine! :bye:

  • Zdenka 25. října 2017 07:39

    Napsala jste to skvěle, sama mám syny 15, 10,8 let a ted ve 40letech máme 11měsíčního broučka . Řekla bych že si tuhle mateřskou užívám mnohem víc. Před tím jsem se honila za penězi aby měli kluci značkové oblečeni drahé hračky a byla jsem mnohem utahanější a podrážděná. Ted si to užívám , nekupuji zbytečnosti, nepracuji a dokonce chodim s prcke už na cvičeni pro batolata a je to užasné. Moc mi mateřstvi ve 40 naplnuje štěstim.

    • Mirka
      Mirka 25. října 2017 11:47

      Zdenko, klobouk dolu, jste uzasna! :rose: :heart: Dekuji za mila slova a at se vam stale dari! :bye:

  • Marsy 25. října 2017 12:33

    Ahoj, hezky naprany clanek, ale jako matka dcery, kterou jsem mela tesne pred tricitkou a matka syna ktereho mam po ctyritce, musi rici, ze z meho pohledu, je to rozdil, a ne maly a vek v tom hraje roli, a velko a nejde o klouby a zada, presto souhlasim, ze po ctyricitce je to supr, a lepsi, ale ne stejny :yahoo:

Zanechte komentář

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)