20170213_002634

Tip pro rodiče, aby dítě spalo až do rána…

Určitě si pamatujete, když jsem ve článku Vstávej, mámo! Já už mám ráno! zmiňovala, že dcera začala špatně spát. Nejprve jsme si mysleli, že to je změnou prostředí, když jsem byla u rodičů. Noční budíčky hodinu co hodinu, ale pokračovaly i poté, co jsem se s ní vrátila domů. Asi po týdnu jsem u nás na Facebooku vyvěsila nevyspanou fotku a jedna z vás, čtenářek, mi dala tip na knížku Každé dítě může dobře spát.

Edi, děkuju ti už teď a to jsem ještě neměla čas ji přečíst celou. Má to asi 150 stránek a jsem na šedesáté straně. Víc jsem zatím nestihla. Už teď ale čerpám z toho mála, co jsem se dozvěděla a teda! Už první večer byly výsledky. Říkala jsem si, že bych vám postupně začala psát o pokrocích. Třeba pomůžou i vám. Za sebou máme dvě noci. Tak tady to je. Pro ty z vás, co mají pod očima kruhy, na kterých by se dalo houpat a nevyspali jste se ani nepamatujete. Jen ještě dodávám-neberte to tak, že si hraju na chytrou – píšu jako vždy to, co u nás doma funguje  ;-)

1.) Snažte se dítě uspávat v postýlce.

Pokud vám miminko usníná v náručí nebo kdekoliv jinde mimo postýlku a pak ho do postýlky přenášíte, snažte se to změnit a začít uspávat dítě v postýlce. Když se pak vzbudí, je zmatené. Pamatuje si vaši náruč nebo místo, kde usnulo. Najednou je někde jinde a úplně samo. Takže začne brečet a brečí do té doby než za ním přijdete.

Noc první:

U nás to bylo tak, že dcera nepřestala brečet do té doby než jsem ji pochovala. Vzala jsem ji do náruče a ve vteřině spala. Dala jsem ji do postýlky a začal řev. A já nepatřím k těm, co nechávají dítě vybrečet. Takže jsem ji chovala, chovala a podle rady v knize, těsně před tím než usnula, jsem ji dala do postýlky, aby si pamatovala, že v ní usnula. No, co vám budu říkat – tu první noc jsem to při jejím uspávání opakovala několikrát. Ve chvíli, kdy jsem ji dala do postýlky, plakala nebo se úplně rozdivočila a bylo po spánku. Takže uspávání na novo. Nakonec se mi ale podařilo vychytat ten moment a když po vložení do postýlky jen lehce pobrekávala, pohladila jsem jí, byla tam s ní a mluvila na ni. Nakonec přeci jen v postýlce usnula. Pokud se vám tohle podaří, je to na dobré cestě. ;-)

Nebudu říkat, že od těch osmi hodin večer spala až do rána. Zas takový zázrak se mi nepodařil, ALE. Pokrok byl opravdu vidět hned ten večer a noc. Když se probudila a plakala, stačilo přijít, pohladit jí, dát jí dudlík a znovu spala. Nemusela jsem ji znovu uspávat v náruči, jako tomu bylo kdykoliv předtím! Co se dudlíku týče, když dítěti vypadne a nevyžaduje ho zpátky, nedávejte mu ho. Příště už mu nebude mít co vypadnout a obejde se bez pláče. Nevím, jak to máte s krmením, ale já kvůli němu většinou Emilku nebudila, protože se většinou neprobudila. V knížce se ale doporučuje zkusit dát dítěti mléko ve chvíli, kdy jdete spát. Když tedy přišla půlnoc, zkusila jsem jí dát napít. Vypila lahev a ani o tom skoro nevěděla. A tu první noc našeho testování funkčnosti knížky nám spala až do sedmi do rána!   :good:

Noc druhá

2.) V knížce se píše, že v postýlce by neměly být hračky, aby dítě pochopilo, že to není místo na hraní, ale na spaní. Tady jsem si uvědomila, že jsme s manželem udělali jednu zásadní chybu. Emi má nad postýlkou takový kolotoč. Nejde ani tak o tu hudbu, co hraje, při ní usínala jako malé miminko, ale kolotoč má ještě jednu funkci. Promítání hvězdiček na strop a je pravda, že tohle nikdy nebrala jako uspávadlo. Vždycky jí to strašně probralo, takže jsme jí to u uspávání nepouštěli. Když byl ale manžel déle v práci a já jí potřebovala zabavit, abych mohla v klidu nachystat koupání, vždycky jsem jí šoupla do postýlky a pustila hvězdičky! (jaká to školácká chyba!)

No a teď se mi to pochopitelně vůbec nehodí. Vzhledem k tomu, že jsem najela na plán, aby usínala v postýlce, tak když jí do ní dám, je strašně natěšená, že budou hvězdičky a doslova běží na místě, jak kope nadšeně nožkama. Pochopitelně neví, že jí je nepustím, protože by nespala ani za další čtyři hodiny. Takže druhou noc, když jsem jí uspávala, už sice nebrečela kvůli tomu, že jsem jí chovala jen krátce a dávám jí do postýlky, ale pro změnu čekala na ty zatracené hvězdy! Nakonec ale přeci jen usnula. A V POSTÝLCE! A překvapivě – když se vzbudila a pobrekla si, tak než jsem do ložnice přišla, sama se uklidnila a už spala. Než jsem šla o půlnoci spát, opět jsem jí dala mléko. Vzbudila se v 7:30 a my o ní celou noc (a vpodstatě i večer mezi osmou a půlnocí) až na jedno patnáctiminutové probuzení vůbec nevěděli.

Vlastně to vypadá dost jednoduše a skvělé je, že výsledky jsou vidět během několika dní. Jsem zvědavá na další noc a na další stránky knížky. Těším se až se o tom budu moct s vámi podělit. A jaké jsou vaše tipy na uspávání? Napište nám je! ;-)

 

Informace o autorovi

Tereza
Tereza
Autor s 383 příspěvky
Více informací o Tereza

Snažím se v životě nemalovat si černé scénáře. Proto mám ráda citát A. Lincolna: „Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být.“

2 Komentáře

  • Lucie 28. února 2017 20:18

    O této knize jsem nedávno četla a po přečtení tohoto článku, uvažuju o tom,že si ji koupím.Synkovi je 13 měsíců a od jeho narození jsem se nevyspala.Každou noc vstáváme 3 – 6 x. A beze mě neusne, takže manžela využít nemůžu. Nemám to srdce a nervy nechat prcka se ubrečet.Kamarádka říká, že až přestanu kojit, bude spát líp, ale to se mi zatím nechce.

    • Tereza
      Tereza 1. března 2017 22:17

      Luci, je pravda, že mně Emilka spala hned ze začátku dobře-asi díky tomu, že jsem nemohla dlouho kojit a byla brzy na UM. Když ale byl spánek najednou na houby, knížka pomohla neskutečně. Díky tomu ti docvakne, kde děláš chybu aniž by sis to uvědomovala. Mně třeba vůbec nedošlo, že to, že usne u mě a probudí se v postýlce, může být pro ni matoucí. :) Jinak – taky nenechávám vybrečet. Nemyslím si, že to dítěti prospěje. Děti si pořizujeme a měli bychom se o ně starat a ne je nechat vyplakat. :)

Zanechte komentář

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)