em5

Cestování vlakem s dítětem: Co zabalit a jak dítě zabavit

O víkendu jsme dali poprvé na jednu noc dceru na hlídání k mým rodičům. Nechtěla jsem to udělat tak, abychom přijeli, já jim ji strčila a my s mužem odjeli. Říkala jsem si, že bude mnohem lepší, když s ní u rodičů budu alespoň jeden den a pak vyrazíme. Jenže manžel musel zůstat v pátek v práci a tak jsem se nadchla pro nápad, že vyrazíme s Emilkou vlakem. S díky jsem odmítla nabízené auto a manžel nám s černým svědomím, že nás nechá cestovat vlakem a on sám dorazí autem, koupil lístky v první třídě a tak jsem se na naši cestu těšila ještě o něco víc.

VSTÁVÁNÍ

Vlak měl vyjíždět v 7:00 (trochu sebevražda, já vím). To je čas, kdy se každé ráno modlím, aby ještě dcera spala a ona opravdu většinou ještě spí, takže jediné, čeho jsem se bála, byla její rozmrzelost. Teď jsem se modlila, aby se sama od sebe probudila. Budíka jsem dala na 5:50, z postele jsem se ale vykopala až v 6! Dochystala jsem tašky, nahodila jsem fasádu (rozuměj – make up), sebrala chůvičku a dělala úmyslně trochu rámus, aby se Emi sama od sebe probudila. No – evidentě tato hodina nevadí jen dospělým. Že jsou děti ranní ptáčata? Ne u nás doma! Z postýlky na mě koukala malá, roztomilá, rozcuchaná zombie, která se na mě mračila a s nevěřícím pohledem, jako by se ptala: „Myslíš to vážně?“ Bylo vidět, že by se nejradši zavrtala zpátky do peřin. Šoupla jsem ji na nočník, rychle oblékla, snídani jako správná krkavčí matka odbyla mlíkem a za stresujících výhružných vět mého muže: „Nestihnete vlak!! Terez dělej! Nestihnete vlak!!“ jsme asi v 6:35 vyjeli na nádraží. (sledujete ten můj rekordní přípravový čas doufám!!!) ;-)

CO SBALIT DO VLAKU (bez hraček a jídla nepřežijete!)

Vzhledem k tomu, že Emilka má u mých rodičů jak Nutrilon, tak plíny i nějaké oblečení, vzala jsem jí jen pár kousků šatstva na převlečení, chůvičku, léky kvůli případné náhodné viróze, pití, ovocnou kapsičku a sušenky. Sobě jen to nejnutnější (ano, byl tam i make up!). Všechno na relaxační víkend s mužem jsem měla v kufru, který měl dovézt on. Naše golfky, které máme (psala jsem o nich v článku Golfky: podle čeho jsem vybírala) váží jen sedm kilo a dají se krásně složit, takže jsem je hodila nad nás nad sedačky. Kupéčko bylo prázdné a já se modlila ať to vydrží až do Přerova!!! Hnedka jsme dostaly noviny. Na fotce můžete vidět znepokojené dítě, protože beztak doufala, že dostanem aspoň Blesk, kde se dá dočíst něco pikantnějšího než v deníku. No, mělas smůlu, Emi!

emmmm em

Mnohem víc ji zaujalo meníčko. Jak jinak taky, když jsem ji ráno odbyla mlékem! Objednala jsem jí croissant, sobě zelený čaj a šunkovosýrovou kapsu. A teď už k samotné jízdě.

JAK ZABAVIT DÍTĚ

emmm emm

Úplně nejvíc Emilku fascinoval rozjezd vlaku a cokoliv, co se odehrávalo za oknem (jsem docela ráda, že v ten den zrovna nikdo neskákal do kolejiště). Ve stanicích jsme spolu ťukaly na okno na procházející lidi na nástupištích (díky bohu za to, že nás ignorovali a nebrali to jako pozvání do kupéčka). Za jízdy jsem jí povídala o stromech a ptáčcích na nich a teda musím říct, že jak byla z nového prostředí paf, nehnula se ode mě ani na krok a seděla jak přikovaná! :yahoo:

Pokud mě právě teď proklínáte, že není možné, jaká to byla pohoda, ještě určitě čtěte! Tramtadadá! Asi hodinu před příjezdem vlaku do cílové stanice se šíleně pokadila! O to by ani tolik nešlo. V klidu jsem ji přebalila. Místa jsme měly dost, ale samozřejmě jsem to nechtěla vhodit do toho mini koše, co byl v kupéčku. Zaprvé jsem se bála, že to bude chtít pak otvírat a za druhé – asi vám nemusím říkat, jaké ovzduší by tam vzniklo. ;-) ..a já se nechtěla stát farmářkou, co veze ve svém vozíku kupu hnoje. Vzala jsem tedy Emi a šly jsme plenu vyhodit na záchod. No a to byla ta chyba! :scratch:

Dcera zjistila, že existuje prostor i mimo kupé a od té doby se chtěla procházet na záchod a vlastně kamkoliv jinam místo toho, aby byla spořádaná holčička sedící na sedačce v kupé. Jenže vlak sebou trochu hází a fakt jsem nechtěla držet v jedné ruce dítě a druhou se křečovitě držet, abychom se náhodou neválely v uličce. Takže zpátky do kupé.. Co vám mám povídat. Najednou chtěla chodit a prozkoumávat celý vlak! Zachránili mě opět Dave a Ava, které jsem jí pustila na You Tube ;-) (Psala jsem o nich v článku Dovolená s dítětem: Cestování autem) Dcerka se u nich uklidnila a za deset minut spala.

emmmmm

Posledních 40 minut jsem tedy měla klid čistě pro sebe a pak na to, abych vše zabalila zpátky do tašek, uklidila po nás drobky a papírky, odneska golfky uličkou ke dveřím vagonu a oblékla dítě ve spánku. Na nástupišti na nás sice čekal táta, aby mi pomohl, ale než stihl zareagovat, golfky mi snesl dolů pán, který také vystupoval a mimochodem, při nástupu mi otvíral dveře ochotně průvodčí, abych se se vším včetně dítěte do uličky vecpala. (připadala jsem si jako matrona. A to i přes to, že jsem měla jen baťůžek a tašku přes rameno. No a dítě s kočárem k tomu pochopitelně)

Když jsem dávala fotky na náš FB Matek v nesnázích, ptaly jste se, holky, jak jsme to zvládly a jestli to nebylo stresující, jestli Emilka nekřičela a podobně. S klidným svědomím říkám, že budeme jezdit vlakem určitě častěji. Chápu, že velkou službu rozhodně udělala ta první třída, ale myslím si, že dost udělá také lehký, skladný kočárek, věci na zabavení dítěte a nepřehánějte to s milionem tašek. Naberte toho tolik, abyste zvládly vzít dítě do jedné ruky, něco hodily na záda a druhou rukou zvládly tlačit kočár. (prostě jako středně těžká  matrona) Pak budete úplně v klidu ;-)

TIP

Přestože máte třeba jen roční dítě, určitě je dobré rezervovat sedadlo nejen sobě, ale i jemu. Při rezervaci dospělého s dítětem by mělo být sedadlo pro dítě zdarma, v případě první třídy je jízdenka pro dítě levnější než pro dospělého. I když vám většinu času prosedí na klíně, vedlejší sedadlo určitě využijete pro odkládání věcí, kterými dítku zpříjemníte cestu a neomezujete tak ostatní cestující. ;-) (pokud tedy nemáte štěstí jako my v podobě prázdného kupé) Hlavně se ale nestresujte. Když bude dítě brečet, tak co se dá dělat! Je to dítě, má na nějaký ten pláč nárok. U nás vždycky pomůže, když začnu cokoliv vyprávět nebo ukazovat a v největší krizi, a budu se opakovat, nás zachraňuje Dave a Ava! To je prostě tutovka!!!

Máte svoji vlakovou zkušenost? Určitě se s námi o ni podělte ;-)

 

Informace o autorovi

Tereza
Tereza
Autor s 333 příspěvky
Více informací o Tereza

Snažím se v životě nemalovat si černé scénáře. Proto mám ráda citát A. Lincolna: „Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být.“

2 Komentáře

  • Forrest Gump 22. listopadu 2017 04:32

    Moc krásná maminka!! :heart:

  • Když je pláč vašeho dítěte přítěží pro okolí… – Matky v nesnázích
    29.11.2017 - 7:00

Zanechte komentář

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)