brisko 1

Balení do porodnice: Viděno před porodem a po porodu

„Už máš sbalenou tašku do porodnice?“ To je asi jedna z nejčastějších otázek, kterou dostávají nastávající maminky. Hlavně, když už se jim blíží termín porodu. Už si ani nepamatuju, kolikrát jsem na ni před rokem odpovídala já, ale hodněkrát. Tento týden jsem vám na Facebook dávala článek, kdy jsem do porodnice začala balit já. Jestli jste ho nečetli a máte chuť teď, najdete ho tady: Když se rozhodnete balit do porodnice…. /Moc jsem s tím balením ale nespěchala. Jako vždycky jsme měla na všechno dost času. :rose: / V článku Terky se zase dozvíte, co si s sebou do porodnice přesně zabalit. Je fajn, když máte seznam a nemusíte se složitě pídit po tom, co připravit pro sebe a co pro miminko. Mně teda aspoň dost pomohl. Schválně na něj mrkněte: Co si sbalit k porodu. Až v porodnici ale opravdu zjistíte, co ze seznamu můžete s klidem poslat zase domů, protože to buď vůbec nepoužijete nebo vám to v porodnici dají. A co si naopak necháte přivézt.

Rodila jsem U Apolináře a měla jsem nadstandard a co si zpětně vybavuju, spoustu těch věcí jsem v porodnici dostala. Pro dítě například Bepanthen, vlhčené ubrousky nebo digitální teploměr (ten jsem ale musela vrátit ;-) ). Hodně mi pomohlo, že nám sestry denně dávaly na dítě čisté oblečení. A kdykoliv jsem potřebovala, vyměnily ho i během dne. Záleželo na tom, jak často Olí blinkal.  :scratch: /Nevím, jestli jsem měla štěstí nebo smůlu, že jsem se u sester nikdy s žádnou jinou maminkou pro náhradní oblečení nepotkala, ale já u nich byla skoro pořád. A i když nikdy nic nenamítaly, měla jsem pocit, že si už musí myslet, že snad to oblečení sbírám a hodlám si s ním otevřít krám. Ale co jsem mohla dělat, že jo? :unsure: / Proto jsem si potom, už společně s plínami, nechala nějaké věci pro syna přivézt od manžela, abych nebyla za exota porodnice. Včetně bavlněných čepiček. Olí se narodil s nízkou porodní váhou, takže jsme zůstali v porodnici déle a sestry mi doporučovaly, aby byl pořád v teple a na hlavě měl čepičku.

Na sebe jsem moc času neměla, takže jsem kromě dokladů, hygienických potřeb, ručníku a síťových kalhotek vlastně nic nepotřebovala. Dokonce jsem ani jednou nevytáhla fungl nové noční košile, které jsem si těsně před porodem pořídila. Nosila jsem ty „nemocniční“ a byly úžasné. Říká se jim myslím „anděl“ nebo tak nějak. To je ale jedno. Byly ale boží. A to i přesto, že na mě nikdy nezbyla ta správná velikost, takže jsem se po chodbách potácela klidně v „ixelku“ nebo „dvěixelku“ a bylo mi to fuk. Po císaři jsem byla ráda, že mě nikde nic netlačí a nic není vidět. :rose:

Co jsem si ale s sebou nezabalila a čeho jsem litovala, byly sladkosti. Měla jsem šílenou chuť na „sladký“. Doporučovaly nám samozřejmě, kvůli kojení dodržovat zdravou životosprávu, ale já si nemohla pomoct. Takže na otázku manžela: „Co chci přivézt?“, jsem ho nejčastěji žádala o čokoládové bonbóny. Fuj! Mor.  :wacko: Nutně jsem je potřebovala.  ;-) Taky si pamatuju, že jsem v porodnici hodně používala jelení lůj. Suché rty nejsou nic moc. Naopak „časáky“ jsem ani neotevřela. Ponožky (rodila jsem v červenci za největšího pařáku), masážní gel a hroznový cukr jsem taky poslala domů. Knížku jsem s sebou radši ani nebalila. Co jsem si ale dvakrát kontrolovala, bylo, jestli mám nabíječku na mobil. Ten dostal v porodnici chudák dost zabrat, ale naštěstí to přežil. :scratch:

Tak taková je moje zkušenost. Samozřejmě ale nevím, co a kolik čeho, mají maminky k dispozici v jiných porodnicích. Podle toho, co ale říkaly kamarádky, je to hodně podobné. ;-)

 

Informace o autorovi

Mirka
Mirka
Autor s 276 příspěvky
Více informací o Mirka

John Lennon: "Láska je odpověď." Mirka: "A produktem lásky je nový život...se spoustou otázek."

Zanechte komentář

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)