nnn

Manuál pro muže v šestinedělí

Už pěkných pár dní zakouším „slasti“ šestinedělí a řeknu vám, je to jako jízda na horské dráze. Kdyby mi o tom někdo vyprávěl, asi bych tomu nevěřila… V jednu chvíli máte dobré nálady na rozdávání a za pět minut vás totálně dostane, že si nemůžete vybrat z jídelního menu na netu, protože všechny zapečené brambory obsahují česnek a ten vy kvůli kojení nemůžete. Na svou omluvu můžu jedině říct, že jsem měla hrozný hlad.

Předně si ale musíme uvědomit, že domácnost nesdílíme samy! Že tam někde s námi žije i muž (pokud nejste samoživitelka), který by vám možná i nějak pomohl s čímkoliv (pokud tedy záhadně neutíká už v 6ráno do práce a nevrací se pro sychr až kolem půlnoci), ale je tak chudák rozhozený z vašich nálad, že neví, jak vám má vlastně pomoct.

Podle mého by měli muži fasovat nějaký manuál nebo ideálně mít na ženu speciální ovladač a pouhé tlačítko by stačilo na to, aby se zvolil správný program s dokonalým návodem, jak ke své drahé polovičce přistupovat. A podle mého by to ocenily i ženy. Mně by se třeba líbilo, když začnu brečet, aby někdo zmáčknul tlačítko „STOP“ a pak „FWD“, které by to přetočilo dopředu na lepší náladu. Ona totiž věta „Neřvi už proboha!“ ženě v šestinedělí většinou nestačí.

Naštěstí můj muž je ke mně velmi ohleduplný. Mohl by se ale třeba rozkrájet, jenže když mi přijde něco líto, tak prostě bulim. A nemusí to mít ani spojitost s dítětem! Vezměte si třeba tu reklamu na Kofolu! No viděli jste tu reklamu??? „Tati prosim tě, nic neřikej!“ Ta holka jak se tváří a ten táta jak se tváří! To je doják větší než Madisonské mosty nebo Romeo a Julie s Dicapriem!!! Ikdyž jsem relativně při smyslech, vždycky mi to zvedne stavidla. Od začátku říkám manželovi, jak je ta reklama dojemná. Tentorát jsem chtěla podat kapesníčky a on si chudák myslel, že si dělám legraci!!! „Ježiši, to snad není možný! Tys nekecala, ty fakt u tý reklamy brečíš!“ podával mi v záchvatu smíchu kapesníky. No a tady jsou rady pro muže, kterým už humor dávno došel!

1.) Nepodivujte se nad tím, že zase brečí

2.) Nezlehčujte situace, které ji trápí

3.) Nechte ji v tom, že má pravdu

4.) Při objímání počítejte, že vám promočí slzami triko

5.) Chvalte ji, jak to hezky zvládá (ikdyž to třeba nezvládá!)

6.) Říkejte jí, jak už krásně od porodu zhubla (ikdyž nezhubla)

7.) Nestávkujte, když bude potřebovat koupit cokoliv od vložek po polštářky do podprsenky

8.) Pokud má depresi ze svěšených prsou po kojení, naslibujte buď plastickou operaci a nebo se ji snažte přesvědčit, že prsa až k pupíku se vám vždycky líbila :D (ikdyž co si budeme povídat – ta první varianta je uvěřitelnější)

9.) Prostě a jednoduše lžete! (ovšem jen po dobu šestinedělí, jooo???)

 

A tento manuál pro vás sestavil můj muž: 

1.) Odstěhujte se někam pryč

2.) Zvažte, jestli byl dobrý nápad pronajímat tu garsonku

3.) Na nic se neptejte

Samozřejmě mi ale pak řekl, že to se mnou není tak hrozné a že nejsem úplně šílená a že tohle je jen „jakože“ taková sranda. Že by můj bod číslo 9 ? ;-)

Informace o autorovi

Tereza
Tereza
Autor s 409 příspěvky
Více informací o Tereza

Snažím se v životě nemalovat si černé scénáře. Proto mám ráda citát A. Lincolna: „Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být.“

Zanechte komentář

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)