čel

Nejlepší dárek

Blíží se Vánoce, čas, který tráví většina lidí s rodinou a blízkými. Nevím, jak vy, ale my tradičně rozkrajujeme jablko, abychom viděli hvězdičku a doufáme, že budeme minimálně do dalších Vánoc všichni zdraví.

Čím jsem starší, tím se dojímám víc (a někdy mám pocit, že mě dojímá úplně všechno! No včera jsem měla asi tak stopadesátkrát na krajíčku u mého oblíbeného filmu Notting Hill i u scén, které dojemné nebyly. Asi zkrátka jen proto, že už ten film vidím po milionté a znám každou repliku) Když jsem byla malá, byly Vánoce pochopitelně o rozbalování dárků. Teď, když jsem velká, tak ano, je to zase o dárcích, ale pro mé děti. Já si hlavně vždycky připomenu a děkuju za to, že máme doma tak nějak vše a vlastně nám nic nechybí. Pak, když vidím, že jsou lidi, kteří místo banalit, jako jsou právě ty dárky, řeší nemocné dítě, je mi z toho na nic.

Trochu se za to stydím, ale často se přistihnu při tom, že odvracím od neštěstí zrak. Co mám děti, strašně špatně to totiž snáším. Jsem schopná brečet u zpráv kvůli týrání dětí a zvířat nebo krutému osudu, který někoho potká. Televizi v takových případech přepínám, na odkazy na Facebooku neklikám, protože to nedokážu často vstřebat, leží mi to v hlavě a nedokážu to vypustit.. Pokud někdo ale o pomoc požádá, nebo se můžu do něčeho zapojit, pomůžu ráda. Je jednoduché koupit dárek do dětského domova, náročnější pak už je, se o jednotlivé osudy zajímat a obdivuji všechny, co to dělají, zakládají nadace, hledají sponzory…

Vy, co nás čtete pravidelně, víte, že jsem v minulosti psala, že s manželem každý rok kupujeme nějaký dárek do dětského domova, o který si konkrétní dítě napíše, ale to je taková malá radost. Máte z toho dobrý pocit. Před pár měsíci jsem ale díky bývalé kolegyni objevila stránky Patron dětí, které řeší příběhy dětí, kterým v životě nepřálo štěstí. Vypráví je rodiče, učitelé, sociální pracovníci i rodinní přátelé. Součástí každého příběhu je časově omezená peněžní sbírka na konkrétní předmět nebo službu, kterou dítě potřebuje. Přispět můžete tomu dítěti, které si vyberete. Jsou tam různé rehabilitace, terapie, zdravotní pomůcky, bez kterých by se neobešlo nebo na ně jeho rodiče nemají peníze. Přispět může opravdu každý. Na pomoc dítěti putuje vždy 100 % z každého daru. Sami rozhodujete i o tom, kolik přispějete. Může to být stovka, ale i několik tisíc. Pro každé dítko je tam vymezený čas a vidíte, za jak dlouho sbírka končí. Hezké je, že vám dají vždy vědět, až dar dítěti předají.

No jo, vytahuju to před Vánoci. Vím, že je trošku smutné, že si lidé na pomoc druhým vzpomenou až v tomto oddobí, ale na druhou stranu – je skvělé, že si vzpomenou! I kdybyste někomu takhle pomohli alespoň jednou za život, bude to správná věc. A vlastně ani nemusíte penězi – pokud někoho s nelehkým osudem znáte, s příběhem nebo žádostí o pomoc se na Patrona dětí můžete obrátit také a díky tomu přispějí ti, co můžou.. ;-)

Díky za pozornost. Doufám, že kliknete  :bye:

www.patrondeti.cz

 

 

 

Informace o autorovi

Tereza
Tereza
Autor s 503 příspěvky
Více informací o Tereza

Snažím se v životě nemalovat si černé scénáře. Proto mám ráda citát A. Lincolna: „Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být.“

Zanechte komentář

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)