mik

STOP KOJENÍ aneb Když se dítě odmítá přisát

Minulý týden byl pro mě docela pekelnej. Malej brečel docela často a kroutit se začínal hlavně ve chvílích, kdy jsem chtěla kojit, takže to bylo všechno strašně zdlouhavé. Než jsem ho nakrmila, byla jsem úplně hotová. Většinou jsem to vzdala a namíchala Nutrilon. „To přece není možný, že ty prdíky začnou zrovna na kojícím polštáři,“ říkala jsem si. A jednou v noci, když se malej odmítal přisát a uhýbal a řval, jak tur, tak mi to došlo! NECHCE! A ani předtím to nebyly prdíky, ale už mi naznačoval, že se nechce přisát.

No bezva. PROČ? To byla otázka za milion. Proč najednou nechce. Abyste byli v obraze. Já sice kojím, ale přikrmuju. Přiznám se, že se mi na tohle téma vůbec psát nechtělo, protože téma kojení je vždycky šílený. Jedni jsou pro, někdo kojit nemůže, někdo nechce, někdo odsuzuje toho, kdo nekojí, jinej toho, kdo kojí tři roky, další vám píše, že máte kojit nonstop, druhej zase dělat to a ono. Tak jsem to prostě chtěla vynechat. Tentokrát prostě nechci, aby mi do toho někdo mluvil a udílel rady co mám a co nemám. Navíc to dávám dost najevo a tak myslím, že spousta lidí se mě na to bojí vůbec zeptat. Na co? „KOJÍŠ?“ :D Ale teď, když malej vyhlásil bojkot mým mlíkárnám, který se mi podařilo aspoň trochu po císaři nastartovat a byla jsem docela ráda, že teda kojím… (ale nebojte-zas tak suprová nejsem – od začátku stejně dokrmuju, protože můžu kojit klidně hodinu, kdy Mikuláš celou dobu saje a za půl hodiny řve stejně hlady) jsem si říkala, že třeba někdo prožívá něco podobného a moje rada by mu třeba pomohla, jsem si řekla, že to napíšu.

Takže. Věc se má takhle. Začal brečet pokaždé, co jsem ho chtěla nakojit. Pokaždé – bez výjimky! Ono občas dáte Nutrilon, víte, že dítě neumře hlady, že náhradní strava je. U nás to ale dospělo do levlu milion, kdy se malej nechtěl chovat v náručí, protože byl totálně ve stresu, že bych ho náhodou chtěla kojit! Bere vám to hlava? Mně teda ne! Představte si, že máte doma dítě, které kvůli něčemu brečí, vy ho chcete uklidnit, vezmete ho do náruče a ono pláče dvakrát tolik! Fakt už jsem občas brečela s ním. Naštěstí chování v poloze „na stojáka“ mu nevadilo. Aspoň něco! Hlavou mi samozřejmě běžely scénáře, že mě moje vlastní dítě už ve dvou měsících nenávidí. Strašná představa.

Ok. Shrnula jsem si, co může Mikyho a mě tedy zachránit. Chování na stojáka, houpací lehátko, Nutrilon a když trochu zavtipkuju, tak manžel, když přijede domů, abych se mohla chvíli sama se sebou uklidnit… Začala jsem pročítat diskuze na netu, články na stránkách jako je laktační liga, ale i jiných. Myslela jsem si, že prostě chce pít z lahve, že je možná línej a z lahve nemusí tolik sát jako z prsu. Překvapivě jsem ale na laktační lize našla úplně jiné důvody. Buď děti začnou odmítat prsa, protože jim začne vadit poloha, ve které kojíte, nebo jim vadí hluk, prostředí a nebo prostě nemají náladu. Ano, slyšíte správně. Nezbývalo nic jiného než vyrazit do boje. Jako je to fakt hrozný, když ten prcek nechce ani chovat!

Víte, že nejsem typ na šátkování, ale když jsem zkoušela novou polohu kojení, paradoxně se chtěl malej přisát, když jsem s ním chodila po místnosti v náručí (kdy chvíli nebrečel). A protože mám doma hodně obrovských zimních šál, zkusila jsem si teda jednu z nich uvázat jen kolem krku, malého jsem do ní položila (samozřejmě jsem ho pod tou šálou držela – nejsem blbá, aby mi spadnul.) A hele … přisál se. Jenže kojte takhle na stojáka se šálou půl hodiny několikrát denně a v noci (kdy máte všechno tak nějak v mlze)! Zkusila jsem si s ním vlézt tedy do postele. Chvíli pil, ale pak řev.

Něco málo na odlehčení-vyfotila jsem se v šále s malým manželovi a poslala mu zprávu. „Představ si, že naše dítě bude asi šátkový!“ …a smajlíka zakrývajícího si oči k tomu. Manželova odpověď na sebe nenechala dlouho čekat a jak už to tak bývá, tak opět nezklamal. „Pokud budeš batikovat trička, tak prosím tě, jen ty moje trika, co mám na doma, jo? Do práce v tom chodit nebudu.“ No nic. Pak jsem malého zkusila dát na těsno do zavinovačky, kterou jsme vlastně do teď ani nepotřebovali, protože ji nechtěl. A hele – z té se taky přisál. Ale pít chtěl jen z jednoho prsu. Druhý mu v zavinovačce nevyhovoval. No aspoň poloviční úspěch, protože moje prsa bolela, jak po nárazu vagonu, jak byla plná a čekala až ten malej raubíř něco odsaje.

Už jsem přemýšlela, že pošlu manžela koupit odsávačku, ale ta by to kojení nevyřešila a navíc – představa, že první musím odsávat, pak ho krmit… Kdyby to bylo první dítě, pak ano, ale vzhledem k tomu, že mám doma ještě jedno, které potřebuje pozornost, tak ne. Tohle jsem nechtěla.

Dále jsem četla, že je větší pravděpodobnost, že se dítě přisaje, když je ospalé, je v klidném prostředí (což u nás Emilka vylučuje), ale proč to nezkusit. Třeba nad ránem v posteli a bez kojícího polštáře. Zjistila jsem totiž, že Mikuláš začal nesnášet náš gauč a kojící polštář!!!!! Kdykoliv jsem si s ním sedla na gauč – řev! Kdykoliv jsem ho položila na polštář – řev. Takže v noci v posteli jsem ho zabalila do deky jako do kukly, když se začal probírat. Obložila jsem se peřinou a – bingo! Vydržel pít třičtvrtě hodiny! Takže se rázem rozplynuly moje šílené představy o tom, jak mi vybuchují prsa napěchované mlékem.

Přes den jsem to zkoušela znovu. Na gauči opět za žádnou cenu, kojící polštář stále nenáviděl.. Vzala jsem ho tedy opět do ložnice – taky řev. Zabalit ho do deky ale fungovalo opravdu výborně. Byl sice pak splavenej trochu, ale byl opravdu spokojenej. Emi většinou vydržela být hodná a relativně potichu. Hrály jsme u toho hru, že mi do postele bude nosit dobroty co uvaří v minikuchyňce a byla nadšená. Díky bohu, protože Miky reagoval na jakýkoliv hlasitější zvuk.

Abych to shrunula. Poté, co jsem ho přestala chovat na ležáka, přestala kojit na gauči, na kojícím polštáři, zvýšila přísun Nutrilonu, kojila víc v tichu, v ložnici, malej byl zabalenej v dece jak v kukle a měl na to klid (no není toho málo,co?), se začínal přisávat častěji. Teď už je to pár dní a zdá se, že jsme jeho bojkot zažehnali. Pokud právě prožíváte něco podobného a je pro vás kojení důležité, držím vám moc pěsti a tak v bodech mé tipy, co zabraly, zrekapituluju.

1.) Zkuste měnit kojící polohy nebo najít jednu, ve které je dítěti dobře

2.) Kojte, když je dítě rozespalé – je mnohem větší šance, že se přisaje automaticky

3.) Udělejte mu s pomocí šátku nebo deky soukromí

4.) Kojte v tichu, ztlumte světlo

5.) Změňte místo kojení. Místo gauče postel např.

6.) Pokud běžně kojíte s kloboučkem, zkuste kojit bez něj a naopak (pokud běžně kojíte bez něj – jste pro mě hrdinka)

 

Uff, snad jste dočetly, holky až do konce! A snad to někomu z vás pomůže. ;-)

 

 

 

Informace o autorovi

Tereza
Tereza
Autor s 422 příspěvky
Více informací o Tereza

Snažím se v životě nemalovat si černé scénáře. Proto mám ráda citát A. Lincolna: „Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být.“

8 Komentářů

  • Terezies 18. října 2018 07:24

    :good: jsem moc ráda, že tento příběh nekončí „a tak ho krmím jen nutrilonem, protože on prostě nechce moje mlíko“ ikdyž by mi to mohlo být úplně jedno… Ale potěší mě každé zvládnutí kojení neodsuzuji nikoho, každý dělá, co může, ale je úžasné že ses nevzdala a spolu jste to zvladli! Pěkný podporující článek

    • Tereza
      Tereza 18. října 2018 21:56

      Moc děkuju! ;-)

  • Eva 18. října 2018 08:46

    Super clanek,myslim,ze ponuze hodne maminkam.My bojovali s kojenim cely prvni mesic,kdy byla mala prisata temer non stop a stejne plakala-hlady.I kdyz doktorka a vetsina „zkusenych“ tvrdila,ze hladove mliko neexistuje a at hlavne kojim dal bez prikrmu,ze si to sedne-tak nesedlo.Vysledek byl totalne vystresovana mama a urvany dite.Pote,co jsem nasadila Nutrilon,bylo razem po breku.Jako ty jsem se ale kojeni nechtela vzdat uplne,protoze verim,ze na imunitu je to proste nejlepsi!A tak dnes (2 a pul mesice) kojim rano a vecer-pekne v klidku v posteli,je to takovej nas ritualek na zklidneni,a behem dne davam pouze umely mliko.A jsme vsichni spokojeniKomentare o tom ze je UM sra**a poustim ven.Jednak si to nemyslim a jednak-nikdo z tech chytrolinu nebyl s nami doma kdyz dite rvalo hlady 24/7.

    • Tereza
      Tereza 18. října 2018 21:59

      Evi, mám to stejně ;-) Máme to večer a nad ránem jako rituál. Malej je na Nutrilonu taky spokojenej, napapkanej, míň plačtivej. Mně taky říkala dr.ať vynechám příkrm, ale vystresovaný, hladový děti nezvládám.. A Nemůžu kojit pořád. Musím se věnovat i starší dcerce.

  • Alikaa 18. října 2018 12:00

    Nabuduce (alebo pre dalsie citatelky) si treba otvorit stranku http://www.mamila.sk a najst si tam v zozname poradkyn laktacnu poradkynu, ktora pride osobne domov a skontroluje spravne prisatie, polohu, prejde celkove fungovanie s babatkom ked place, alebo aj ako zvysovat tvorbu mlieka. Je ich vela aj po celych Cechach.

  • Bára 18. října 2018 13:11

    Nám na bojkot kojení fungovalo pustit vysavač, malej se uklidnil a pil

    • Tereza
      Tereza 18. října 2018 22:00

      Vysavač používáme taky. ;-) Ale na tohle to nefungovalo :unsure:

Zanechte komentář

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)