radpip

Je konec: Opustit otce dítěte či nikoliv?

Občas si říkám, jak můžou vůbec fugovat maminky samoživotelky. Vůbec si to nedovedu představit. A teď nemluvím jen o financích! Většinou mi to prolétne hlavou ve chvíli, kdy toho mám hodně, nestíhám nebo je Emilka protivná a cokoliv, co udělám, se jí nelíbí (ano, máme doma i vztekací a hysterické scény). Pak jsem neskutečně šťastná, když dorazí manžel domů. Zvlášť teď – krátce před porodem, když Emi sotva doběhnu. Je to fakt úleva, když přijde partner a na chvíli to převezme nebo stačí, když dítko jen vykoupe nebo uspí. Představa, že je to dennodenně 24 hodin na mně, mi přijde strašně náročná. Už jen z pouhého pohledu, že nemáte ani komu říct: „Dnes to byl náročný den.“

No a pak vám napíše kamarádka: „Hele chápeš to? Tak ona s tím idiotem pořád bude. Dřív aspoň přiznala, že to je idiot, ale teď už se ho i zastává. Já to prostě nechápu. Proč s ním je?“

Je pravda, že partner jedné naší kolegyně není úplně typ člověka, se kterým bych si dala kafe (a pokud ano, musela bych mu dát asi po pěti minutách výchovnou facku), ale narozdíl od mé, zatím bezdětné, kamarádky, která mi psala a měla v tom jasno, jsem to viděla z pohledu rodiče. Vůbec nechci dělat chytrou, protože ještě než jsem měla rodinu, dívala bych se na to úplně, ale úplně stejně jako ona. A tak jí říkám: „Hele nechci ji obhajovat. Vím, že žije s dementem. Ano, je to člověk, kterého nemůžeme vystát, ale ve chvíli, kdy máš dítě, ti dojde spousta věcí. Že chceš třeba komplet rodinu pro to dítě a pak tady máš další věci, jako je například fakt, že ve chvíli, kdy s prckem zůstane sama, bude muset řešit hlídání, které si bude pravděpodobně platit. Tudíž velká část její výplaty půjde cizí ženské, navíc s dítětem nebude trávit žádný čas, protože co? Bude muset vydělávat, aby je uživila. Pokud nebude mít hlídání, nemůže chodit do práce, tedy nebude mít peníze, neuživí je a nebude mít ani prachy na tu zatracenou ženskou na hlídání. Ber v potaz, že mezitím, co ona pracuje, on zařizuje vše kolem dítěte, což je fulltime job a není to prdel. Takže ano – bude s tím dementem,“ vyjmenovala jsem tak nějak ve stručnosti.

Kamarádka na to: „Já tohle všechno chápu, ale přesto si myslím, že se dá ten život zvládnout líp ač nepopírám, že se bude muset víc otáčet, když je v nějaké psychické pohodě než když má dementa za krkem.“ Co je ale psychická pohoda? Pokud se podívám k sobě domů, tak mám jedno dítě, druhé na cestě, milujícího manžela, dům, psa, práci a víceméně řeším jen to, jak skloubit práci s rodinou dohromady, abych měla čas na obojí, manžel to nemusel táhnout sám a děti neutrpěly nějaké ztráty. A stejně! I přes tohle všechno, když je toho na mě moc a něco nestíhám, jsem fakt v psychické NEpohodě, potřebuju se chvilku někde zavřít a občas se vybrečet, protože zrovna něco nestíhám, nezvládám a potřebuju si ulevit. Pak se nadechnu a je mi zase dobře. To mám já, která má vpodstatě vše.. V jaké psychické pohodě může být někdo, kdo postrádá třeba polovinu z těchto věcí a je nucený řešit finance a to, že je na dítě sám? Asi nebude v lepší psychické pohodě na krku s dítětem, bez hlídání, bez peněz a kdo ví čeho ještě.

Pak byla chvíli pauza a kamarádka povídá: „Začínám to chápat z jinýho pohledu. Máš pravdu.“

Věc další: Musím opravdu říct, že mně bohatě stačí, když je manžel celý den pryč a Emi se po něm ptá. Když se rozrazí dveře, běží k němu, dává mu pusu, pak k němu dotlačí mě, abych mu taky dala pusu. Navíc, ať už s ní má jeden z nás jakýkoliv program, dcerka se snaží do toho zapojit i druhého z nás. Představa, že jí vysvětluju, že táta nepřijede večer, ale že se s ním uvidí až za týden nebo čtrnáct dní, je opravdu strašná a nikdy bych to nechtěla zažít. Musí to být všechno strašně těžké. Smekám přede všemi maminkami, které to zvládají samy! Jste opravdu skvělé!

Za mě tedy – pokud je partner dobrý táta, vydržet, vydržet, vydržet. ;-) Někdy jste dole, někdy nahoře, ne vždy svítí slunce, občas může být i zataženo a padají trakaře. To vám fotky na instagramu vašich kamarádek a ikon, ke kterým často slepě vzhlížíme, neukážou, ale je to tak. Žádný vztah není dokonalý.. Nesetrvala bych snad jen tam, kde je násilí, drogy, nebo cokoliv, co by mělo negativní dopad na děti.. Máte to stejně? ;-)

Za náhledové foto děkujeme fotografce Radce Pipotové

Informace o autorovi

Tereza
Tereza
Autor s 416 příspěvky
Více informací o Tereza

Snažím se v životě nemalovat si černé scénáře. Proto mám ráda citát A. Lincolna: „Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být.“

Zanechte komentář

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)