M-T-16-239

Děti na zabití.. A nebo matky?

Nadáváme na cizí děti a přitom jsou v tom často samy nevinně! O čem mluvím? Včera jsem si všimla kamarádčina statusu o tom, že jela v metru a nastoupily k ní dvě matky s uječenými dětmi. Nic proti pláči dětí – někdy to prostě neovlivníme. Ona se ale vlastně nepohoršovala nad pláčem (to je slabé slovo!) jako takovým, ale nad tím, že místo toho, aby se ty maminky snažily děti uklidnit, hrály hry na mobilu. Jejich „miláčci“ tak pochopitelně vřískali přes celé metro. Kámošce, která seděla hned vedle (ne s dětmi, ale s migrénou) tikaly nervy jako časovaná bomba (a předpokládám, že tikala především ta hlava). Vzpomněla jsem si, jak jsem jednou s bolestí hlavy kvůli dvěma řvoucím satanům vystoupila, protože jinak by mi ta hlava praskla! Ó, jak já jsem tomu statusu rozuměla!!!! Abyste byli úplně v obraze, po svolení, přikládám o něco kratší verzi jejího slohu.

„Na Florenci si vedle vás sedne matka s kočárkem. Zatímco ona hraje na mobilu Frozen, dítě v kočáru řve a mlátí do takové té otravné hračky, co vydává příšerné a hlasité elektronické zvuky. Na Vyšehradě nastoupí další matka už se vztekajícím se smrádětem. Opět nevšímačka, jen jedno jediné „Toníku, nevykláněj se“ a dál si dělá něco na mobilu. Tonda vydrží vřískat v kuse celé 3 zastávky až na Budějárnu.“

Samozřejmě se pod tímto statusem rozvinula šílená diskuze. Hádaly se dva tábory. Jeden říkal: „Počkej až budeš mít děti! To ten názor změníš“ a ten druhý, že mateřství tento názor nezmění ani náhodou. Většinou jsem ale četla komenty typu:

„Budeš dělat to samé!“
„Až budeš mít vlastní děti, tak si jednou tohle po sobě prečti. Skoro bych se vsadil, že se tomuhle, co tu píšeš, zasměješ.“
„Další „matka teoretička“ ;) Kdybys o dětech věděla aslespoň to minimum, tak bys věděla, že neexistuje dvouletý vychovaný dítě.“
Já patřila k tomu druhému táboru a nestačila jsem zírat, kolika lidem přijde úplně normální, že matky ignorují své ječící děti. Rezignovaly? Je jim to jedno, že dítě něco potřebuje? Nepřemýšlí nad tím, že tím, že koukají do mobilu a nevěnují se dětem, nejen že nepomůžou dítěti, ale navíc obtěžují dalších x lidí, co prostě musí cestovat s nimi a nemají na výběr? (tedy pokud nechtějí vystoupit a počkat si na další spoj)
Neberte to tak, že jsem se rozhodla moralizovat a odsuzovat! Samotnou mě rozčiluje, když mi někdo kecá do toho, jestli bych měla nebo neměla očkovat nebo že bych měla své dítě budit, abych ho mohla nosit tak, aby se rozhlíželo kolem (ano, opravdu jsme tuhle chytrou radu dostali), ale prostě to nechápu!!! A překvapilo mě, jakou nálož za svůj status kámoška dostala. Chápu, že si my mámy musíme někdy vydechnout a taky jsem ráda, když si pro sebe najdu chvilku, kdy koukám do mobilu, jsem na počítači a nebo dělám cokoliv jiného než je to, že se věnuju dítěti. Ale na veřejnosti? Snažila bych se dítě co nejdříve utišit. A přijde mi to jako AU-TO-MA-TI-KA!
A proč to všechno píšu? Protože chci slyšet váš názor! …ježiši – tedy spíš se modlím, že jste na tom podobně jako já :wacko:

Informace o autorovi

Tereza
Tereza
Autor s 416 příspěvky
Více informací o Tereza

Snažím se v životě nemalovat si černé scénáře. Proto mám ráda citát A. Lincolna: „Většina lidí je tak šťastná, jak šťastná se rozhodla být.“

Zanechte komentář

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)